Kdo je Lukáš Kačena a co přináší do své nové role
Lukáš Kačena nastoupil do funkce vládního zmocněnce pro umělou inteligenci v únoru 2026, kdy vystřídal Jana Kavalírka. Kačena má za sebou pestrou kariéru, která kombinuje akademické zázemí, praktickou zkušenost z byznysu i veřejného sektoru. Vystudoval sociální vědy na Univerzitě Karlově a následně působil v poradenské firmě Ernst & Young, kde získal přímý kontakt s podnikatelským prostředím. V letech 2015 až 2017 řídil sekci rozvoje a řízení programů Technologické agentury ČR, což mu dalo vhled do toho, jak funguje státní podpora výzkumu a inovací.
Před nástupem do vládní funkce působil jako ředitel akademického spolku prg.ai, jehož cílem je proměnit Prahu v evropské centrum umělé inteligence. Tato zkušenost mu umožnila poznat českou AI komunitu zevnitř – od výzkumníků přes startupy až po velké korporace. Svou roli vnímá jako odbornou a apolitickou, což v prostředí často politizovaných debat o technologiích může být výhoda.
Kačena přebírá funkci v době, kdy se česká vláda musí rozhodnout o několik miliardové investici do AI gigatovárny a zároveň dokončit implementaci evropského AI Actu. Navazuje přitom na práci svého předchůdce Jana Kavalírka, který prosadil v Evropské komisi vznik AI omnibusu – souboru úprav, které mají zjednodušit evropskou regulaci umělé inteligenci a umožnit rychlejší inovace.
Ambiciózní cíl dostat Česko mezi evropskou špičku do roku 2030
Národní strategie umělé inteligence, kterou schválila vláda v září 2024, si klade za cíl dostat Česko mezi lídry AI v Evropě do roku 2030. Kačena tento cíl považuje za realistický, přestože upozorňuje, že jsme některé věci zaspali. Česko má podle něj několik pilířů, na kterých může stavět – kvalitní technické vzdělávání a špičkový výzkum, který existuje zejména na ČVUT a Univerzitě Karlově.
Amerika je v oblasti základních AI modelů nepopiratelně napřed, vytvořila infrastrukturu, kterou dnes používá celý svět. Evropa a Česko ale mohou být velmi úspěšné v praktickém zavádění těchto modelů do firem a procesů. Právě tady vidí Kačena největší přidanou hodnotu – ne v kopírování amerických gigatechů, ale v chytré implementaci AI do konkrétních odvětví a profesí.
Problém Česka není v kvalitě výzkumu, ale v jeho kvantitě. Máme špičkové profesory, za kterými jezdí dělat doktorát studenti z Ameriky, ale těchto center excelence je málo a nejsou dostatečně propojená. Strategie proto počítá s posílením výzkumné komunity, přilákáním zahraničních talentů a ideálně vytvořením institutu AI, který by koordinoval investice a mezinárodní spolupráci.
Český byznys si na umělou inteligenci rychle zvyká
Adopce umělé inteligence v českých firmách nabírá tempo rychleji, než by mnozí čekali. Podle průzkumu AI MOMENTUM 2026, který provedla Česká asociace pro umělou inteligenci a Hospodářská komora ČR, už polovina českých firem AI aktivně využívá a dalších 40 procent s ní počítá v nejbližší době. To je dramatický nárůst oproti rokům 2019 nebo 2020, kdy byly české firmy v začátcích a investice představovaly spíše izolované pokusy.
Umělá inteligence se v českých podnicích nejčastěji prosazuje ve financích, IT službách, automobilovém průmyslu a výrobě. Většina firem zatím využívá AI především pro automatizaci procesů – chatboty, překlady, analýzy dat. Skutečná revoluce ale přichází ve chvíli, kdy se AI dostává do výrobních procesů a průmyslových aplikací. Například český výrobce zemědělské techniky Bednar FMT díky AI optimalizaci nahradil ruční plánování výroby automatickým systémem a zvýšil tak roční kapacitu o tržby v hodnotě 1,75 milionů eur. Podobně Hyundai Motor Manufacturing Czech zkrátil čas plánování výroby z několika hodin na pouhých pět minut.
Ekonomický dopad AI na českou ekonomiku je měřitelný. V roce 2023 měly cloudové AI služby přímý přínos přes 2,5 miliardy korun a do roku 2030 se očekává, že AI výrazně přispěje k digitalizaci nejen firem, ale i veřejného sektoru. Studie ukazují, že firmy využívající AI dosahují v průměru o 15 procent vyšších tržeb. Za největší přínos české firmy považují zvýšení produktivity (49 procent) a snížení nákladů (30 procent).
České AI startupy s globálními ambicemi
Česká republika má několik úspěšných AI startupů, které dokazují, že i z menší země mohou vzejít projekty s globálním dopadem. Brněnský Mews, který začal v roce 2012 jako startup pro hotelový průmysl, je dnes technologickým jednorožcem s oceněním přes miliardu dolarů. Jeho cloudová platforma s prvky umělé inteligence transformovala zastaralé hotelové systémy po celém světě.
Pražská společnost Rossum, založená v roce 2017, se specializuje na automatizaci zpracování dokumentů pomocí AI. Dokáže číst a zpracovávat obchodní dokumenty, čímž firmám šetří čas a zdroje. Další zajímavé projekty zahrnují Superface, který revolucionalizuje API integrace, nebo Aisle zaměřený na kyberbezpečnost. Tyto firmy spojuje snaha řešit skutečné byznysové problémy pomocí pokročilých AI technologií.
Problémem českého ekosystému ale zůstává nedostatek kvalifikovaného personálu. Třetina firem to označuje za největší překážku implementace AI. Další výzvou je udržet talenty v Česku – velká část špičkových výzkumníků odchází do zahraničí, protože tam najdou lepší podmínky a financování. Proto je klíčové nejen vzdělávat nové generace, ale i vytvořit prostředí, které bude pro výzkumníky a podnikatele atraktivní.
Sektory, kde má Česko reálnou šanci uspět
Kačena rozlišuje dva způsoby, jak může Česko v AI uspět. První je rozvoj AI jako samostatného odvětví – startupy a firmy, které vytvářejí konkrétní AI řešení a služby. Ty mají vysokou přidanou hodnotu a představují posun od tradiční montážní ekonomiky k vyšším stupňům hodnotového řetězce.
Druhá rovina spočívá v transformaci stávajících průmyslových odvětví pomocí AI. Automobilový průmysl je nejočividnějším příkladem – autonomní mobilita, prediktivní údržba, optimalizace výroby. Škoda Auto díky pokročilé analytice a AI optimalizovala výrobu a logistiku natolik, že šetří obrovské prostředky a zároveň zvýšila spolehlivost provozu. Stejně tak zbrojní průmysl, robotika, materiálové inženýrství nebo strojírenství jsou oblasti, kde se tradičně silné české know-how může spojit s moderními AI technologiemi a vytvořit tak konkurenční výhodu.
Zdravotnictví a farmacie jsou další sektory, kde může AI přinést revoluci. Diagnostika, vývoj léků, personalizovaná medicína – to vše jsou oblasti, kde AI může dramaticky zkrátit čas a snížit náklady. Česko má v těchto oborech kvalitní výzkumné zázemí, které je potřeba propojit s klinickou praxí a byznysem.
AI gigatovárny a evropská technologická suverenita
Debata o AI gigatovárnách rozděluje evropské i české politiky. Evropská komise v únoru 2025 představila iniciativu InvestAI s cílem mobilizovat 200 miliard eur na investice do umělé inteligence. Součástí je nový evropský fond ve výši 20 miliard eur určený na vybudování čtyř až pěti AI gigatováren. Tyto rozsáhlé infrastruktury mají umožnit otevřený a kolaborativní vývoj nejpokročilejších AI modelů a pomoct Evropě snížit závislost na amerických cloudech.
Česká republika se původně měla ucházet o jednu z těchto gigatováren, což by znamenalo investici zhruba 15 miliard korun. Nový ministr průmyslu Karel Havlíček po volbách v roce 2026 ale řekl, že je potřeba nejdřív spočítat návratnost. Kačena přiznává, že téma je komplikované – parametry se neustále mění a není jasné, jak přesně bude soutěž probíhat.
Stát by se ale nehlásil o gigatovárnu přímo – tyto projekty připravují soukromé subjekty a stát je podporuje tím, že si předplatí výpočetní výkon, tedy rovnou službu. Přínosy jsou jasné: zajištění technologické suverenity, zviditelnění regionu střední a východní Evropy, přitáhnutí AI firem do České republiky, tlak na využití výpočetního výkonu ve státní správě. Nevýhodou je nejistá návratnost investice – jde o sázku, jejíž výsledek není garantovaný. Kačena ale věří, že až se situace usadí, přínosy převáží nad riziky.
Vzdělávání a osvěta jako dlouhodobá investice
Zásadní pro úspěch AI v Česku je vzdělávání napříč celou společností. Umělá inteligence má dopad nejen na firmy, ale i na pracovní trh. Je potřeba připravovat nastupující generace, ale i ty, kteří už na trhu práce jsou. Národní strategie proto počítá s kurzy na rozvoj digitálních dovedností, rekvalifikačními a celoživotními vzdělávacími programy a iniciativami na zvýšení informační gramotnosti.
Lidé musí rozumět principům AI podobně, jako dnes chápou internet nebo servery. Musí znát rizika – například halucinace modelů, kdy AI generuje věrohodně znějící, ale fakticky nesprávné informace. Kritický pohled na doporučení AI je zásadní. Stejně tak je důležité, aby si lidé uvědomovali, že algoritmy stojí za sociálními sítěmi i dalšími aplikacemi, které denně používají.
Pro politiky a manažery je klíčové odlišit AI od dalších technologických trendů jako blockchain, IoT nebo 5G. Umělá inteligence není jen další módní vlna, ale technologie s reálným a měřitelným dopadem. Je nutné ji chápat a pracovat s ní seriózně, ne jako s něčím, co za rok přejde.
Úloha státu je podpůrná, tahat musí byznys
Kačena je přesvědčený, že úloha státu v rozvoji AI ve firmách není klíčová. Stát může inspirovat tím, že umělou inteligenci nasadí ve veřejné správě – premiér Andrej Babiš to označil za jednu ze svých priorit. Pak jsou tu nástroje podpory jako dotační program TWIST nebo evropské digitální inovační huby, jejichž efektivitu je ale nutné průběžně vyhodnocovat.
Celkově ale platí, že adopci AI musí táhnout byznys. Firmy musí mít zájem o to, aby se na AI adaptovaly, aby do ní investovaly a aby jim její zavádění přinášelo měřitelnou hodnotu. Stát může pomáhat v oblasti vzdělávání, výzkumu a vytváření příznivého regulatorního prostředí, ale rozhodující bude schopnost českých podniků AI efektivně využít.
Co se týče regulace, Česko pokračuje v legislativním procesu adaptačního zákona k evropskému AI Actu. Návrh zákona prošel profesionální přípravou a dostával dobrou zpětnou vazbu od AI ekosystému. Filozofie je pragmatická – řešit jen to, co je nezbytné, a nezatěžovat firmy zbytečnou byrokracií. Kontrolní mechanismus sice existovat musí, ale neměl by brzdit inovace.
Evropa se nesmí vzdát technologické nezávislosti
Veřejná debata o evropské AI je často rozpolcená. Někteří lidé tvrdí, že nemá smysl investovat do vlastní AI kapacity, protože Amerika je tak napřed, že ji stejně nedoženeme. Zároveň ale kritizují Evropu za to, že je neschopná a v ničem Ameriku nedohání. Kačena v tom vidí logický rozpor.
Existuje spousta důvodů, proč by Evropa měla investovat do infrastruktury – výpočetního výkonu, datových center – i do budování AI expertizy. Velká část amerických startupů stojí na evropských mozcích, problém je, že Evropa je neumí udržet. To souvisí s rozvojem kapitálových trhů a dalších strukturálních témat. Evropa by neměla být tak závislá na amerických cloudech. Ano, řada cloudových a datových center se nachází v Evropě, ale jsou pod kontrolou velkých amerických technologických firem.
Investice do AI gigatováren a vlastních modelů jsou sázkou na budoucnost. Jde o to, aby Evropa měla kontrolu nad klíčovou infrastrukturou a nebyla vydaná napospas geopolitickým změnám. Technologická suverenita není jen politická fráze, ale praktická nutnost v době, kdy se digitální technologie stávají strategickou komoditou podobně jako ropa nebo plyn v minulém století.
Zdroje: Ekonomický deník | Seznam Zprávy | BusinessInfo.cz | Asociace.ai | BusinessInfo.cz | Bandits HQ | Adastra | Computer Trends
