Proč věk a místo bydliště určují náš vztah k AI
Jako někdo, kdo se ve světě technologií pohybuje denně, často slýchám obavy, že nám “ujede vlak”. Nový průzkum od společnosti Cisco nám ale ukazuje, že ten vlak jede různou rychlostí pro různé lidi. Není velkým překvapením, že tahouny v adopci generativní umělé inteligence jsou mladší lidé pod 35 let. Polovina z nich využívá AI aktivně, jsou zvyklí na digitální platformy a téměř polovina z této věkové skupiny už dokonce prošla nějakou formou školení zaměřeného na AI.
Díky tomu vnímají tyto nástroje mnohem pozitivněji. Více než tři čtvrtiny mladých uživatelů vidí v umělé inteligenci skutečného pomocníka, který může mít pozitivní dopad na jejich pracovní místa. Je to pro ně přirozené rozšíření jejich sady dovedností, nikoliv hrozba, které by se měli bát.
Bariérou u starších není odpor ale neznalost
Na druhé straně spektra máme uživatele nad 45 let, kde je situace odlišná. Polovina z nich umělou inteligenci zatím vůbec nepoužila. Je důležité ale správně chápat důvody. U lidí nad 55 let často nejde o nějaký zarytý odpor k novinkám nebo tvrdohlavé odmítání pokroku. Hlavním důvodem nedůvěry je zde prostá neznalost.
Když něčemu nerozumíme a nemáme s tím zkušenost, přirozeně k tomu nemáme důvěru. Guy Diedrich ze společnosti Cisco trefně poznamenal, že tyto generační propasti nejsou nevyhnutelné. Nejde o to, že by starší generace nemohla AI používat, spíše jim chybí ten správný vstupní bod a cílená podpora, která by jim ukázala, jak jim tyto nástroje mohou usnadnit život.
Překvapiví lídři v globálním měřítku
Zajímavý pohled nabízí průzkum i v oblasti geografie. Možná byste čekali, že lídry v adopci budou tradiční západní velmoci, ale opak je pravdou. Rozvíjející se ekonomiky, jako jsou Indie, Brazílie nebo Mexiko, jsou v nasazování generativní AI na špici. Naproti tomu evropské země vykazují nižší důvěru a vyšší míru nejistoty, což může být způsobeno i přísnější regulací, která přirozeně brzdí rychlost adopce.
Velká Británie se v tomto žebříčku pohybuje někde uprostřed, podobně jako Kanada nebo Korea, a to navzdory vládním snahám o podporu AI. Je vidět, že ochota přijímat nové technologie není jen o dostupnosti, ale i o kulturním nastavení a legislativním prostředí daného regionu.
Technologie a naše duševní pohoda
Všechno to nadšení má ale i svou stinnou stránku, o které je třeba mluvit. Průzkum ukázal, že ti nejaktivnější uživatelé – “vysocí adopteři” – sice tráví u obrazovek nejvíce času, ale zároveň reportují nižší míru duševní pohody a životní spokojenosti. To je paradox, na který si musíme dát pozor.
Technologie by nám měly sloužit, ne nás zotročovat. Skutečný potenciál AI se naplní jen tehdy, pokud nám pomůže zjednodušit úkoly, zlepší spolupráci a uvolní ruce pro růst, a ne pokud nás přiková k monitorům na ještě delší dobu. Cílem by mělo být sjednocení digitálních dovedností napříč generacemi, aby z “Generace AI” nebyl vyloučen nikdo, ať už je mu dvacet nebo šedesát.
Zdroj: TechRadar
