Od souhlasu k lítosti: Když AI herec propaguje, co nechcete
Systémy umělé inteligence dnes dokážou vytvořit věrohodnou digitální kopii člověka – včetně hlasu, mimiky i gest. Herci tak mohou oficiálně licencovat svou podobu a hlas, aby firmy mohly vytvářet videa bez jejich fyzické účasti. Zní to jako budoucnost bez hranic, ale přináší to i zásadní úskalí.
Například britský herec Connor Yeates prodal licenci na svou digitální podobu společnosti Synthesia na tři roky za 4600 eur. Později však zjistil, že jeho AI varianta byla použita k propagaci prezidenta Burkiny Faso Ibrahima Traorého, který se dostal k moci vojenským pučem. Přestože smlouvy často zakazují využití AI kopií k pornografii, propagaci alkoholu či tabáku, někdy se dostanou i do kontroverznějších oblastí, jako je propaganda nebo politická reklama. Zástupce Synthesie přiznal, že moderování obsahu není stoprocentní a některá nevhodná videa systémem prošla.
Podobnou zkušenost má i jihokorejský herec Simon Lee, jehož digitální dvojník propagoval na TikToku a Instagramu produkty, které považuje za podvodné – například ledové koupele proti akné nebo „zázračné“ čaje na hubnutí. Lee by neměl problém s běžnou reklamou, ale odmítá být spojován s neetickými či pochybnými produkty. Přestože AI platformy umožňují zákazníkovi vybrat tvář, jazyk i tón mluvy a vytvořit video podle zadaného skriptu, herec ztrácí kontrolu nad tím, kde a jak je jeho digitální podoba využita.
Proč je to problém?
Hlavní riziko spočívá ve ztrátě kontroly nad vlastním obrazem a reputací. Jakmile herec jednou udělí souhlas, může jeho digitální dvojník vystupovat v kontextech, které by v reálném životě nikdy nepřijal. Smlouvy sice často obsahují omezení, ale v praxi je obtížné uhlídat, co všechno AI kopie „řekne“ nebo „propaguje“. Moderování obsahu není dokonalé a firmy mohou AI herecké kopie využít i k propagaci kontroverzních osobností, politických režimů nebo pochybných produktů.
Budoucnost: Více kontroly, nebo více lítosti?
Příběhy Yeatese, Leeho a dalších ukazují, že digitální kopie herců jsou sice technologicky fascinující, ale právně a eticky velmi problematické. Herecké odbory i právníci proto volají po přísnějších pravidlech, větší transparentnosti a lepší ochraně osobních práv. V době, kdy AI dokáže vytvořit přesvědčivou „kopii“ kohokoliv, je otázka kontroly nad vlastním obrazem aktuálnější než kdy dřív.
Shrnutí
Licencování digitálních AI kopií může být pro herce lákavé, ale přináší riziko ztráty kontroly nad vlastním jménem a reputací. Případy zneužití ukazují, že současné technologie i smluvní ochrana mají stále značné mezery – a že opatrnost je na místě.
Zdroj: svethardware.cz