Když rozpočet nestačí na realitu
Analytická firma Gartner předpovídala pro rok 2025 nárůst celosvětových IT výdajů téměř o deset procent. Jenže to nemusí stačit. Data vznikají a ukládají se rychleji, než kdy předtím. Mluvíme o objemu, který by dokázal pojmout přes pět a půl bilionu filmů ve 4K kvalitě.
Podle studie společnosti Akamai více než dvě třetiny britských organizací čekají růst svých cloudových nákladů v příštích dvanácti měsících. Důvody jsou jasné: potřeba většího cloudového úložiště, experimenty s umělou inteligencí a dopad inflace. Problém je v tom, že IT rozpočty prostě nerostou dostatečně rychle, aby to pokryly.
Největším strašákem je fakt, že dvě třetiny firem přiznaly, že by musely snižovat výdaje na zaměstnance nebo kybernetickou bezpečnost, aby se s touto situací vyrovnaly. A to rozhodně není ideální scénář v době, kdy bezpečnostní hrozby sílí.
Kybernetické útoky nepřicházejí ve správný čas
Každých pár let se objevuje nová vlna bezpečnostních hrozeb. Nedávno jsme byli svědky nárůstu ransomwarových útoků, které dokázaly dočasně paralyzovat organizace jako Marks and Spencer, Co-op nebo British Library. Tyto případy ukazují, že hackerské skupiny mají sílu zaútočit i na ty největší hráče na trhu.
Britská vláda navíc zakázala mnoha organizacím platit výkupné za ransomware, včetně provozovatelů datových center, energetických společností, záchranných služeb, dopravních podniků a některých poskytovatelů veřejných služeb. To vytváří obrovský tlak na firmy, aby měly svou kybernetickou bezpečnost opravdu v pořádku.
Po takzvaném Dni osvobození navíc mnoho organizací začalo přehodnocovat, kde vlastně ukládají svá data. Data hostovaná u poskytovatelů se sídlem v USA například podléhají americkému právu, což znamená, že mohou být využita pro ekonomické nebo politické účely. Holandská vláda dokonce zadala právnické kanceláři prověření rizik spojených s ukládáním dat u neevropských organizací. Výsledky? Služby poskytované občanům i firmám jsou příliš závislé na cloudových službách velkých hyperscalerů, což představuje bezpečnostní riziko.
Umělá inteligence není levná záležitost
Pozitivním aspektem hypu kolem nových technologií je, že vyvolávají vlnu inovací a experimentů. Na druhou stranu to často vede k tomu, že firmy přemýšlí nejprve o technologii a až pak o problému, který vlastně řeší. Pokud jste byli v posledním roce na nějaké velké IT konferenci, určitě jste si všimli, že minimálně tři čtvrtiny vystavujících firem představovaly nová AI řešení, často s minimálním obchodním opodstatněním.
Naštěstí se začínáme z této éry posunovat dál a vidíme implementaci formálních, zralých AI nasazení napříč firmami. Samozřejmě je potřeba pochopit, jak AI funguje a jak může organizacím pomoci, ale to platí pro každou průlomovou technologii.
AI také rozhodně není levná. Nejnovější grafické karty Nvidia mohou být finančně nedostupné pro mnoho organizací, zejména pro ty menší. Trénování AI modelů spotřebovává více energie a vyžaduje lepší chlazení než klasické výpočetní operace, což ji činí dražší jak na pořízení, tak na provoz. I když AI instance můžete spustit v cloudu, startupy často potřebují vyšší specifikace, aby mohly rychleji iterovat a přinést produkty na trh dříve než konkurence.
Multi-cloud jako cesta z rozpočtových nesnází
Podle interního výzkumu téměř 80 procent britských organizací už používá multi-cloud, nebo tento přístup zhodnocují či se k němu chystají přejít. Důvody jsou jasné. Polovina z nich věří, že provozování správné pracovní zátěže na správném cloudu jim dá větší flexibilitu a agilitu. Téměř čtyřicet procent pak zmiňuje nákladovou efektivitu.
Multi-cloud je ale dlouhodobé strategické cvičení. Komplexita a spolupráce jsou dvě obavy, které manažeři IT často zmiňují. Je potřeba provést pořádnou analýzu nákladů a přínosů a pochopit, jak bude přesun pracovních zátěží ovlivňovat zainteresované strany napříč celou firmou.
Musíme také podporovat lepší spolupráci, otevřenost a transparentnost na technologickém trhu. Nedávné vyšetřování britského úřadu pro hospodářskou soutěž poukázalo na nerovnosti na cloudovém trhu, které omezují konkurenci. A protože je AI postavená na cloudu, jakékoli nerovnosti v cloudu se budou přenášet i do AI.
Otevřené standardy jako základ
Dlouhodobě to brání menším hráčům jak v oblasti infrastruktury, tak v oblasti softwaru, aby mohli inovovat tak svobodně, jak by chtěli. Jsou totiž uzamčeni do technologického plánu, který diktuje neevropský hyperscaler.
Snižování cloudových nákladů je určitě možné. Firma Hopsworks, která se zabývá AI datalaky, dokázala snížit své cloudové výdaje o 62 procent bez kompromisu na funkcionalitě nebo výkonu. Jenže mnoho cloudových poskytovatelů stále používá proprietární standardy a procesy, které uživatele uzamykají.
Práce organizací jako OpenUK, Open Cloud Coalition a otevřené standardy jako OpenStack nikdy nebyla důležitější. Pokud firmy nemohou přesouvat své pracovní zátěže mezi cloudy bez zbytečného tření, flexibilita bude omezená a náklady porostou. To nakonec ovlivní i schopnost organizací bojovat proti kybernetickým hrozbám, natož aby udržely počty zaměstnanců.
Rovnováha je dosažitelná
IT týmy čeká náročný rok, ale je možné vyvážit náklady, zůstat agilní a dál inovovat. To vyžaduje vysoce kolaborativní a kvalifikovanou organizaci s důrazem na otevřené systémy a interoperabilitu, nemluvě o poskytovatelích, kteří nabízejí transparentní ceny.
Britská vláda začátkem tohoto roku oznámila svůj akční plán příležitostí v oblasti AI a podpořila fakt, že globálně je Británie třetím největším trhem s umělou inteligencí. AI skutečně má sílu transformovat téměř každou část našich každodenních životů k lepšímu, ale je náročná jak na energii, tak na úložiště.
Můžeme si udržet silnou pozici na AI trhu a zároveň zabezpečit naši kritickou infrastrukturu. Vyvážení této rovnice ale vyžaduje vlastní akrobacii: posun k otevřenějšímu, transparentnějšímu a flexibilnějšímu cloudovému modelu. Pokud se nám tento přechod podaří, má náš průmysl opravdu světlou budoucnost.
Zdroj: TechRadar
