Virtuální muzikanti jako spolupracovníci
Společnost Aiode právě spustila svou desktopovou platformu pro hudební produkci, která kombinuje AI s klasickým editačním softwarem. Na rozdíl od jiných nástrojů Aiode nepoužívá generické AI modely, ale takzvané virtuální muzikanty – AI modely vycvičené na stylu skutečných interpretů. Tyto virtuální hudebníky si můžete představit jako session muzikanty, kteří se přizpůsobí tomu, co potřebujete, ale zároveň přinesou vlastní cítění a styl.
Prakticky to znamená, že místo toho, abyste měli obecného AI asistenta, získáváte kolegu, který hraje třeba na piano nebo bicí, a má svůj charakteristický projev. Programování těchto virtuálních spoluhráčů lze upravovat, takže máte kontrolu nad tím, jak moc se jejich styl promítne do finální skladby.
Cílená úprava skladeb bez přepisování všeho
Jednou z nejpožadovanějších funkcí během testování byla možnost regenerovat nebo upravit konkrétní části skladby – třeba refrén nebo sólo – bez nutnosti měnit zbytek kompozice. Aiode rok procházela testováním a právě tato vlastnost se ukázala jako klíčová. Řeší totiž častou výtku vůči AI hudebním nástrojům, že neumožňují dostatečně jemnou práci s jednotlivými prvky.
Představte si, že máte hotovou skladbu, ale druhá sloka vám nesedí. Místo toho, abyste museli celou píseň generovat znovu, prostě označíte problematickou část a necháte virtuálního bubeníka nebo kytaristu přijít s variantou. Upravíte detaily a exportujete výsledek.
Etika na prvním místě
Aiode staví svou identitu především na etickém přístupu k umělé inteligenci. Společnost slibuje transparentní trénování modelů, odměňování skutečných hudebníků, jejichž styl byl použit, a plnou kontrolu tvůrců nad výstupy a právy. V prostředí, kde se autorská práva, atribuce a zneužívání staly citlivými tématy, může právě tento postoj přilákat umělce, kteří se AI nástrojům zatím vyhýbají.
Idan Dobrecki, spoluzakladatel a CEO Aiode, k tomu dodává: “Vytvořili jsme Aiode pro skutečný způsob tvorby hudby. Tvůrci nepotřebují triky ani zkratky – potřebují nástroje, které respektují jejich záměr, nechávají je u kormidla a pomáhají jim pracovat rychleji”.
Jiný přístup než u Suno nebo Udio
Pokud srovnáme Aiode s platformami jako Suno nebo Udio, najdeme zásadní rozdíly v přístupu k tvorbě. Suno funguje tak, že zadáte prompt, počkáte minutu a dostanete hotovou skladbu. Aiode naopak vyžaduje, abyste přinesli rozpracovanou kostru skladby a pak teprve pozvali virtuální pianisty nebo bubeníky, aby vygenerovali variantu druhé sloky.
Zatímco Suno a Udio pracují hlavně v cloudu, Aiode sází na desktopovou aplikaci, což přináší nižší latenci. Suno sice nedávno vydalo Suno Studio s robustními editačními nástroji, ale celková dynamika a způsob práce s ním zůstává odlišný. Aiode není o rychlém vytvoření hotové skladby, ale o přeformování nápadů a detailní práci s hudebními elementy.
Výzvy etického modelu
Samozřejmě ani Aiode nebude bez problémů, technických i tvůrčích. Neshody ve frázování, harmonické střety nebo nešikovné přechody jsou nevyhnutelné při častějším používání. Kvalita virtuálních muzikantů závisí na trénovacích datech, která mohou být kvůli etickému přístupu méně robustní než u konkurence.
A právě tento etický model sebou nese komplikace při škálování – otázky možného zneužití, kompenzací a atribuce se budou objevovat. Na streaming platformy dnes proudí statisíce AI generovaných skladeb a stížnosti na podvody a porušování autorských práv se množí. V tomto kontextu může být důraz Aiode na atribuce a práva dlouhodobě atraktivní. Vybudovat ekosystém, kde hudebníci nejsou skryti pod AI, ale zapojeni a placeni, může být konkurenční výhodou a nejen marketingovým sloganem.
Zdroj: TechRadar


