Automatizace řízená AI agenty
Make posouvá no-code automatizaci o level výš. Místo klasického vizuálního skládání jednotlivých kroků uživatel pouze popíše, co potřebuje, a AI agent navrhne celé propojení mezi službami. Představte si virtuálního asistenta, který na základě vašeho zadání vytvoří proces pro zálohování faktur, synchronizaci dat nebo kompletní orchestraci objednávek a marketingových kampaní.
Systém pracuje jako inteligentní vrstva nad klasickou automatizací. Uživatel nemusí znát technické detaily jednotlivých API ani trávit hodiny klikáním v rozhraní. Limitem zůstává primárně komplexita zadání a schopnost člověka přesně formulovat, co potřebuje.
Juniorní pozice pod tlakem
Příchod AI agentů nejvíc změní strukturu práce v oblasti vývoje a automatizace. Jak upozorňuje Patrik Šimek, AI je efektivní natolik, nakolik kvalitní je vstup, který dostane. Senior vývojář dokáže navrhnout správnou architekturu a formulovat přesný prompt, zatímco juniorní role čelí mnohem větší nejistotě.
Ondřej Gazda z Make to formuluje ještě přímočařeji – to, co AI vygeneruje během několika minut, člověk jednoduše nedokáže konkurovat. Vyostřuje se tak zásadní otázka: jak budou junior specialisté získávat zkušenosti a růst do seniorních rolí, když právě ty vstupní úkoly, na kterých se učili, převezme umělá inteligence ?
Vibe-coding pro rychlé prototypy
Koncept vibe-codingu otevírá dveře k tvorbě aplikací lidem, kteří nemají technické vzdělání. UX designéři nebo produktoví manažeři mohou postavit interaktivní prototyp bez nutnosti psát jediný řádek kódu. Šetří to týdny validací a zkracuje cyklus od nápadu k testovatelné verzi.
Na druhou stranu Patrik Šimek upozorňuje, že bezpečnost ani robustní provoz tímto způsobem nevyřešíte. Produkční systémy, které musí zvládnout statisíce uživatelů denně, vyžadují práci zkušených inženýrů a dodržování bezpečnostních standardů. Vibe-coding je skvělý nástroj pro validaci konceptu, nikoli však pro kritickou infrastrukturu.
Kdy lze důvěřovat AI a kdy ne
Make rozlišuje mezi deterministickou a nedeterministickou automatizací. V oblastech, kde stačí přiměřeně správná odpověď – například při třídění zákaznických dotazů v podpoře – AI agenti fungují výborně. Dokážou rychle zpracovat kontext a nasměrovat požadavek správným směrem.
V účetnictví nebo finančních tocích je ale situace zcela jiná. Make zde trvá na deterministickém přístupu, protože totéž zadání musí vždy vést k totožnému výsledku. AI je v tomto stále příliš nekonzistentní a proto Make používá lidskou revizi. Tým si pomáhá průběžným testováním agentů pomocí evaluací a neustálým laděním systémových promptů.
Vizuální stavba jako skládání kostek
Ačkoli Make přidává AI vrstvy, základní filosofie no-code zůstává. Uživatel si proces nakreslí jako myšlenkovou mapu a skládá ho z připravených bloků podobně jako stavebnici. Typický scénář vypadá třeba takto: přijde email, systém uloží přílohu do cloudu a automaticky spustí marketingovou kampaň.
Pod kapotou není jednorázový skript, ale univerzální platforma. To znamená náročnější vývoj, ale zároveň dlouhodobě udržitelnější řešení, které snáze škáluje a upravuje se podle měnících se potřeb.
Od freelancerů po velké korporace
Make nemá typického zákazníka. Platformu používají jednotlivci, kteří si automatizují správu sociálních sítí, e-shopy, které propojují objednávkové systémy, i velké korporace s komplexními procesy. Německý scale-up Finauto si na Make postavil kompletní systém od výběru vozidel po doručení zákazníkům.
Geograficky tvoří největší část zákazníků USA s přibližně 37 procenty. Prudký růst ale zaznamenává Make v Indii a Latinské Americe, kde platforma investuje do lokalizací a místních platebních metod.
Akvizice jako akcelerátor růstu
Zakladatelé Make otevřeně mluví o dlouhé cestě k akvizici. První nabídky přicházely už v roce 2017, jednali s velkými hráči včetně Salesforce. Finální dohoda splnila zásadní kritérium – Make si zachoval samostatnou dráhu a nezmizel v portfoliu většího celku.
Cílem bylo postavit nejlepší automatizační platformu dostupnou pro kohokoli. Akvizice podle Patrika Šimka umožnila šlápnout na plyn s růstem, přitom tým zůstal pohromadě a pokračuje v původní vizi.
Rady od zakladatelů
Ondřej Gazda radí začínajícím zakladatelům jasně – když vidíte, že nápad funguje, jděte za ním a nenechte se zviklat okolnostmi. Patrik Šimek doplňuje, že největší sílu má osobní emocionální investice do projektu. To je něco, co se nedá nahradit ani dokonalým byznys plánem, ani investičním kapitálem.
Zdroj: Hrot24.cz
