Viděli jsme kampaň Coca-Coly, která vygenerovala 70 tisíc video klipů a sklidila masivní kritiku. McDonald’s v Nizozemsku musel stáhnout svůj spot za pouhé 72 hodiny kvůli vlně nenávisti. Rohlík.cz ukázal, že lze ušetřit 750× nákladů – z 7 milionů korun na pouhých 10 tisíc – ale zaplatil za to debatou o ztrátě duše. A proto jsem to vzal jako výzvu, zda i já jako obyčejný podnikatel se dokáži vyrovnat věhlasným značkám. A jak se to povedlo? Čtěte níže.
V této nejdetailnější analýze AI vánočních kampaní na českém internetu rozeberu každé video, každou chybu, každou emocionální reakci a hlavně poskytnu přesný návod, jak v roce 2026 natočit vánoční spot.
Jak poznat, že AI spot “funguje”
Než se pustíme do jednotlivých případů, potřebujeme si říct, co budu hodnotit. U každé kampaně v tomto článku sleduji pět klíčových dimenzí, které rozhodují o úspěchu nebo neúspěchu.
První a nejdůležitější je emoční dopad. U vánočních reklam není primární otázka technická kvalita, ale co divák cítí v posledních třech sekundách spotu. Je to dojetí, úsměv, naděje – nebo hněv a zklamání? Kritický je moment, kdy se divák “odpojí” a místo prožívání příběhu začne hledat technické chyby. V ten okamžik je bitva o jeho pozornost prohraná.
Druhá dimenze je řemeslná kvalita. AI video v roce 2025 čelí náročným testům: dokáže udržet konzistenci objektů v čase? Zachovávají postavy stejné tváře, proporce, rysy? Navazují záběry plynule, nebo jen chaoticky přeskakují? A co zvuková dimenze – bez kvalitní hudby, voiceoveru a ruchů se i vizuálně dokonalé video rozpadne.
Třetí faktor je soulad se značkou. Tradiční vánoční značky jako Coca-Cola mají výrazně nižší toleranci k syntetičnosti, protože divák od nich očekává kouzlo a tradici. Tech a e-commerce značky si mohou dovolit více “AI” experimentů, ale nesmí sklouznut do generické anonymity.
Čtvrtá dimenze je produkční realita, která často zůstává skrytá. AI náklady se obvykle prezentují jen jako cena kreditů do aplikací, ale skutečná investice je v lidském čase. Kolik iterací bylo potřeba? Jak dlouho trvala post-produkce? Tyto “neviditelné” hodiny často představují největší část skutečných nákladů.
Pátá a často podceňovaná dimenze je distribuce a reakce publika. V době sociálních médií se publikum stává součástí produkce. Virální efekt může být pozitivní i negativní. Když je sentiment negativní natolik, že značka musí vypnout komentáře nebo dokonce stáhnout video, stává se z marketingové kampaně reputační krize.
Coca-Cola: 70 000 klipů, 100 lidí a stále “odpad”
Coca-Cola v roce 2024 šokovala svět svou první AI adaptací legendární kampaně “Holidays Are Coming” z roku 1995. Reakce byly velmi negativní – kritici mluvili o “zradě tradice” a technických nedostatcích. Místo návratu k tradici však značka v roce 2025 zdvojnásobila sázku a vrátila AI kamiony znovu.
Coca-Cola není jen limonáda, je to synonymum pro Vánoce. Její spot s červenými kamiony v zasněžené krajině definoval podobu svátků po dvě generace. Rozhodnutí svěřit tuto posvátnou tradici umělé inteligenci bylo jako nechat robota uvařit mámino vánoční cukroví – technicky možné, ale emocionálně riskantní.
Oficiální čísla kampaně 2025 jsou impozantní. Na projektu pracovalo celkem 100 lidí, z toho 5 specializovaných AI expertů. Během přibližně 30 dní vygenerovali 70 tisíc video klipů, což představuje astronomické množství materiálu. Producenti spolupracovali s předními AI firmami včetně Silverside AI a Secret Level, součástí WPP. Použité nástroje zahrnovaly OpenAI Sora, Google Veo 3 a Luma AI.
Technicky vzato letošní verze představovala výrazné zlepšení oproti roku 2024. Kola kamionů se skutečně otáčela místo aby klouzala po sněhu jako saně, což byla hlavní kritika loňského spotu. Spot také obsahoval méně “lesklých, nepřirozených lidských tváří” a tvůrci přidali roztomilá zvířata včetně tuleňů, veverek a lední medvědů.
Přesto zůstaly viditelné problémy. Scéna s projížděním působila zvláštně – vypadalo to, že kamion přejížděl postavy, které AI nedokázala správně zasadit do prostoru. Celkový efekt stále trpěl, kdy drobné detaily prozradí AI a vyvolají podvědomý odpor. I když byl spot technicky lepší než loni, stále působil rozpoznatelně synteticky. Chyběly mikrovýrazy, nedokonalosti a lidské teplo, které dělají reklamu nezapomenutelnou.
Reakce veřejnosti vyprávěly jiný příběh než oficiální prohlášení. Zatímco The Wall Street Journal označil kampaň za úspěšnou u běžných spotřebitelů, sociální sítě explodovaly negativními komentáři. Jeden z nejsdílenějších vtipů zněl: “Nejziskovější reklama v historii Pepsi“, což ironicky naznačovalo, že spot pomáhá spíše konkurenci. Další kritici se ptali, proč společnost s miliardovým obratem nedokáže zaplatit animátorům. Objevily se dokonce výzvy k bojkotu značky.
Nejčastější označení spotu v komentářích byla “odpad”, “AI slop” (digitální břečka) a “bez duše”. Zajímavý je však rozpor mezi profesionální kritikou a běžným publikem. Podle výzkumu Ipsos získala Coca-Cola v Česku pozitivní hodnocení s komentářem: “Vánoční reklama k té značce prostě patří. S nebo bez AI je v případě Coca-Coly jedno, u ní to prostě funguje”.
Manolo Arroyo, hlavní marketingový ředitel Coca-Cola, potvrdil úsporu času a peněz. “Dříve, když jsme dělali natáčení a všechny standardní procesy, začínali jsme rok dopředu. S AI to můžete mít hotové zhruba za měsíc,” uvedl. Tato efektivita však přichází s cenou, která se nedá snadno kvantifikovat. Každý negativní komentář snižuje brand equity – hodnotu značky. Spot působí jako demo technologie. A PR náklady na obhajování rozhodnutí a zvládání negativních komentářů mohou být vyšší než údajné úspory.
Pro rok 2026 z této zkušenosti vyplývají jasné lekce. Kopírování posvátných tradic bez dokonalého provedení je riskantní. Pseudo-realismus, tedy snaha oklamat diváka, že je to skutečné natáčení, selhává. A výmluva na čísla nikoho nepřesvědčí, pokud výsledek působí špatně. Pokud se značka rozhodne pro AI u tradiční vánoční kampaně, výsledek musí být buď k nerozeznání od skutečnosti, nebo záměrně stylizovaný. Klíčové je investovat více času do post-produkce a kontroly kvality než do generování tisíců variant. A možná nejefektivnější cestou je hybridní přístup: AI pro pozadí a efekty, reálné záběry pro postavy a emocionální momenty.
McDonald’s: Když musíte stáhnout reklamu za 3 dny
Šestého prosince 2025 McDonald’s v NIzozemsku zveřejnil 45sekundový vánoční spot. Během následujících tří dnů se na sociálních sítích rozběhla lavina negativních komentářů, která donutila brand vypnout možnost komentování. Devátého prosince, pouhých 72 hodin po spuštění, bylo video staženo ze všech platforem.
McDonald’s zvolil provokativní přístup. Spot nazvaný “It’s the Most Terrible Time of the Year” (Nejhorší čas v roce) ukazoval sérii vánočních “fuck-upů” – situací, kdy se svátky nevyvíjejí podle plánu. Záměr byl jasný: humor založený na kontrastu očekávání versus realita a ukázat McDonald’s jako “útěchu” v chaosu. Provedení však bylo katastrofální. Rychle střídané AI-generované scény s groteskními postavami, špatnou barevnou korekcí a pochybnou fyzikou místo humoru vyvolaly jen depresi a odpor.
Za spotem přitom stály renomované agentury. Agentura TBWA\Neboko spolupracovala s produkční společností The Sweetshop, která nasadila svůj vlastní AI engine nazvaný The Gardening Club. Tým čítající přibližně 10 AI a post-produkčních specialistů pracoval na projektu celých 7 týdnů. Vygenerovali tisíce záběrů v procesu, který měl podle jejich slov odpovídat klasickému natáčení.
CEO The Sweetshop se snažil projekt obhájit slovy: “7 týdnů jsme téměř nespali. To není AI trik, je to film. Generovali jsme tisíce záběrů jako na klasickém natáčení“. Tato obhajoba však zní jako křik do tmy. Veřejnost byla neoblomná. Komentáře typu “Pokud nás musíte neustále bombardovat otravnými reklamami, mohly by alespoň být vytvořené člověkem.” Další diváci psali, že jim spot “zničil vánoční náladu“.
Proč to selhalo tak komplexně? První faktor byl timing v kombinaci s tématem a provedením. V době ekonomické nejistoty působí “levná” AI animace od multimiliardové korporace jako výsměch spotřebitelům. Druhý problém byly typické AI znaky – rychle střídané scény jako pokus zamaskovat omezenou kontinuitu, morfující textury a “gumové” povrchy, které každý rozpozná jako vygenerované.
Třetí faktor byla absence lidského doteku u jídla. Evolučně jsme naprogramováni detekovat na jídle cokoliv “špatného” jako ochranu před nemocí. AI generované jídlo často vyvolává podvědomný odpor, protože textury a povrchy se nechovají biologicky správně. A čtvrtý problém spočíval v kombinaci provokativního tónu s nízkou kvalitou.
McDonald’s označil kampaň za “učení” ohledně efektivního použití AI a potvrdil stažení. Pro průmysl to však znamená daleko víc. Ukázalo se, že více práce automaticky nezaručuje lepší výsledek – 7 týdnů úsilí nepomohlo. Reputační riziko je reálné a značka raději stáhne spot než aby riskovala další poškození.
Kritické chyby byly jasné. Provokativní koncept vyžaduje dokonalé provedení a netoleruje “pokusy”. Pro rok 2026 z toho vyplývá, že každý spot by měl projít testem na malém publiku před masivním launchem. Pokud generujete tisíce záběrů, investujte stejný čas do výběru a refinování nejlepších snímků. A u jídla a produktů zvažte spíše reálné natáčení.
Rohlík.cz: úspora přes 7 milionů
Český Rohlík.cz přinesl možná nejvýraznější číslo celé vánoční sezóny 2025. Srovnání nákladů zní lákavě: vánoční spot v roce 2024 stál 300 tisíc eur, což odpovídá zhruba 7,2 milionu korun. V roce 2025 stejná značka vytvořila spot za 400 eur, tedy přibližně 10 tisíc korun. To představuje úsporu 750násobku původní ceny. Rozdíl v týmu je stejně dramatický: z produkčního štábu, herců a režie na jedinou osobu – Veroniku Vondrkovou, art manažerku Rohlik Group.
Veronika Vondrková strávila 80 hodin čisté práce vytvářením kampaně. Použila 7 různých AI aplikací včetně Google, Midjourney a ElevenLabs. Workflow zahrnovalo více než tisíc promptů a vygenerovalo přibližně 3000 vizuálních assetů. Výsledkem bylo 90sekundové video s hudbou, voiceoverem a konzistentním vizuálním stylem. Kampaň se následně vysílala na všech trzích Rohlik Group včetně Česka, Německa, Rakouska, Maďarska a Rumunska s lokální adaptací.
Hlavní myšlenka kampaně nesla název “Pojďme být o Vánocích spolu” a stavěla na potřebě přítomnosti, blízkosti a opravdových momentů. Navazovala na poslání značky “ulehčovat povinnosti”, aby lidé měli čas na to podstatné. To je důležitý detail, který mnozí kritici přehlédli – Rohlík dělá z AI nejen produkční trik, ale přidává poselství své hodnoty. Spot tedy není jen o úspoře, ale o demonstraci principu, na kterém značka stojí: efektivita dává svobodu.
Reakce byly pravděpodobně nejpolarizovanější ze všech velkých kampaní roku. Negativní hlasy kritizovaly spot jako “bezpohlavní, prázdný, byť patetický, strašně generický“. Další komentátoři psali, že videu “chybí kreativa, šmrnc a režie” a že je “plné AI chyb“. Zvláště ostře znělá byla poznámka, že to “nejsou ani české Vánoce“, protože architektura připomínala spíše viktoriánský Londýn nebo americké předměstí než českou vesnici či město.
Na druhé straně stály pragmatičtější hlasy a tvrdá čísla. Spot dosáhl nejlepšího organického dosahu na LinkedInu v celé historii firmy, což potvrdil Jiří Machala, Group CFO Rohlíku. Debata sama o sobě se stala marketingovým aktivem – všichni o kampani mluvili, sdíleli ji, komentovali. Virální efekt byl nesporný.
Tomáš Čupr, CEO Rohlik Group, zveřejnil srovnání na LinkedInu a zdůraznil 750násobnou úsporu nákladů jako důkaz technologického posunu. Veronika Vondrková reagovala na kritiku konstruktivně: “Tento rok byl o objevování a dokazování toho, co je možné s novými nástroji, ne o nahrazování klasického filmového a fotografického řemesla.“
Polarizace je fascinující proto, že oba tábory mají pravdu z různých perspektiv. Argument pro spočívá v prokázané efektivitě – nejlepší organický dosah v historii firmy je tvrdý fakt. Dále jde o demokratizaci tvorby, kdy jedna osoba dokáže vytvořit celou kampaň. Brand je podpořen, protože AI slouží jako důkaz firemní hodnoty efektivity a inovace. A rychlá lokalizace znamená, že jeden prompt vytvoří verze pro pět zemí.
Argument proti zní stejně přesvědčivě. Emoční plochost a “bezpohlavní” postavy bez mikro-herectví vytváří rozpaky místo propojení s divákem. Absence lokálnosti je problém, protože AI modely trénované na globálních datech tíhnou k “americkému průměru”. Chybí “české specifikum” jako tradiční cukroví či typické interiéry. A navíc je třeba si uvědomit, že reálně náklady nebyly 10 tisíc korun, ale je třeba připočítat 80 hodin práce zaměstnance. Který pokud ovládá AI nástroje rozhodně nebude pobírat průměrnou mzdu.
V téže době Apple zveřejnil vánoční reklamu vytvořenou ručně s loutkami lesních zvířat, natáčenou dokonce v pražských ateliérech. Kontrast byl záměrný a symbolický: zatímco Rohlík ukazuje efektivitu AI, Apple demonstruje hodnotu lidského řemesla. Oba přístupy jsou legitimní, ale oslavují jiné hodnoty.
Klíčová otázka pro rok 2026 zní: pokud ušetříte 6,99 milionu korun, měli byste investovat 50 tisíc do toho, aby AI výstup vypadal lokálně a empaticky? Odpověď pravděpodobně závisí na tom, jestli optimalizujete pro krátkodobou efektivitu nebo dlouhodobou brandovou hodnotu.
Je možné vyrovnat se světovým značkám?
Když jsem četl případové studie Coca-Coly, McDonald’s a Rohlíku, uvědomil jsem si jednu věc: ty příběhy jsou poutavé, ale vlastně neodpovídají na nejdůležitější otázku pro českého podnikatele. Dokáže běžný člověk – bez štábu, bez agentury, bez týdnů času – vytvořit vánoční spot, který se kvalitou přiblíží velkým korporacím? A pokud ano, není to nejlepší důkaz, že AI skutečně demokratizuje kreativitu?
Rozhodl jsem se vzít to jako výzvu. Nejen proto, že chci mít vlastní vánoční přání pro rok 2026, ale především proto, že výsledek bude živým důkazem pro malé české firmy a podnikatele: tohle můžete taky.
Koncept byl od začátku jasný. Vytvořit vánoční spot, kde já osobně jako člověk, který neumí péct, upeču dokonalé cukroví pro své kolegy. Humor a sebeironie vytváří lidské spojení i v syntetickém prostředí. A na konci si s kolegy připíjíme na úspěšný rok 2026.
Poselství videa zní: “Ať už si na příští rok upečete jakoukoliv strategii, mistr.AI je tu pro vás. Učíme AI váš business, abyste měli čas na to, co je opravdu důležité. Kolegy, kamarády, rodinu“.
Ekonomika projektu byla následující. Náklady činily přibližně 4 500 korun investovaných do kreditů a předplatných AI aplikací. Celkový čas strávený tvorbou byl 7,5 hodiny čistého času. Tým tvořila jedna osoba – já sám. Herci byli digitální klony mých kolegů vytvořené s jejich explicitním souhlasem, což je důležitý etický detail. Naklonoval jsem i sebe, takže celé video je postaveno na AI avatarech reálných lidí.
Používané nástroje a platformy jsou dostupné každému. Drtivou většinu práce jsem realizoval přes Freepik.com, kde jsem střídal různé AI modely podle potřeby. Pro část videí jsem použil Flow.google. Pro generování obrázků, které jsem následně rozpohyboval, jsem použil Seedream a Nano Banana Pro, pro generování videa Google Veo, Reve a Kling, pro klonování hlasu JoggAI a pro hudební podkres Suno.
Tvorba proběhla ve třech hlavních fázích s velmi konkrétními výstupy. První fáze – tvorba námětu a scénáře – zabrala 3 hodiny. To zahrnovalo napsání příběhu, který pracuje s nadsázkou, a detailní storyboard s časováním každého záběru.
Druhá fáze – generování jednotlivých assetů – zabrala další 3 hodiny. Potřeboval jsem vygenerovat přibližně 80 obrázků, protože ne každý první pokus byl použitelný. Dále jsem vytvořil 20 video klipů, 10 hudebních podkresů (abych mohl vybrat ten nejlepší) a 3 voiceovery s různými intonacemi. Tento objem iterací ukazuje jednu důležitou realitu: i když AI urychluje produkci, kvalitní výsledek vyžaduje generování variant a výběr nejlepších. Ale rozhodně jsem nepotřeboval na 30sekundový spot tisíce promptů a pokusů.
Třetí fáze – finální střih a renderování – zabrala 1,5 hodiny. To zahrnovalo složení všech prvků dohromady, synchronizaci zvuku s obrazem a export finálního videa.
Je důležité říct pravdu o kvalitě. Ve videu vnímám nedokonalosti AI – jsou tam momenty, kdy je AI viditelné. Výsledek by mohl být mnohem lepší, kdybych nad tím strávil dalších třicet hodin jemným doladěním každého detailu. Ale o to tady principiálně nešlo. Jako podnikatel mám mnoho jiných a důležitějších úkolů, které musím udělat před koncem roku. Vánoční video je bonus, ne hlavní produkt. A právě to je pointa pro všechny podnikatele: nemusíte dosáhnout absolutní dokonalosti, abyste vytvořili něco hodnotného.
Zásadní je zmínit explicitní souhlas kolegů s klonováním představuje respekt k identitě. Srovnání s velkými značkami je příznačné. Coca-Cola i McDonalds s rozpočtem (pravděpodobně stovky tisíc až miliony) sklidila negativní reakce. Rohlík za cca 100 tisíc korun vyvolal smíšené komentáře. A mé AI Vánoční PF vzniklo s náklady do 30 000 Kč.
Pro malé a střední firmy a podnikatele z toho vyplývají jasné závěry. Nedokonalost je v pořádku, pokud je poselství jasné a upřímné. A za minimum nákladů se dokáží vyrovnat (a mnohdy i v lecčems překonat) světové značky.
Srovnávací analýza AI vánočních reklam
Když postavíme všechny čtyři případy vedle sebe, lze vyvodit zajímavé závěry. Z pohledu nákladů vyplývá fascinující paradox: více není nutně lepší. Coca-Cola se 100 lidmi a 70 tisíci klipy sklidila negativní reakce, zatímco rohlík s jedním člověkem a zlomkem assetů získal pozitivní přijetí. Důvod spočívá v jasnosti vize – velké týmy vedou ke kompromisům a konzistence trpí. Kontrola kvality je u 70 tisíc klipů nemožná, všechny rozumně zkontrolovat nelze.
Nákladová efektivita versus brand value je další zajímavé dilema. Rohlík sice ušetřil 750násobek původních nákladů, ale kvůli generičnosti ztratí část publika. Otázka zní: kolik stojí brandová hodnota? Pokud značka ušetří 7,19 milionu korun a investuje jen 10 tisíc (plus mzdové náklady), co kdyby investovala dalších 50 tisíc do ručního doladění detailů? Stále by ušetřila 7,14 milionu, což je 714násobek, ale potenciálně by čelila menší kritice při stejné efektivitě.
Etika a souhlas představují často přehlíženou dimenzi. Coca-Cola a McDonald’s používaly neurčité generické postavy bez etického dilematu. Rohlík též generoval AI tváře, což vedlo ke kritice “bezpohlavnosti”. Já jsem šel cestou klonování reálných lidí s jejich výslovným souhlasem.
Psychologie a emoce
Divák roku 2025 je schopný rozpoznat AI podle specifických vizuálních signálů. Klouzající objekty jako kola nebo nohy jsou klasický příklad z Coca-Coly 2024. Morfující textury, kdy se hranolka mění v prst, jsou problém u jídla. Rychle střídané scény maskují limity kontinuity – pokud AI zvládne jen 3-4 sekundy konzistentního videa, tvůrci to řeší častým střihem. “Gumové” povrchy u jídla nebo kůže signalizují nebiologickou texturu. Mrtvé oči bez světelných reakcí jsou okamžitě viditelné. A deformující se ruce nebo prsty zůstávají v roce 2025 klasickou slabinou.
Zvukové signály jsou stejně důležité. Příliš “čistý” voiceover bez dechu prozradí AI klon. Perfektní rytmus bez náhodných pauz zní roboticky. A syntetické ruchy mají specifický “digitální” charakter, který ucho zaregistruje.
Vánoce mají nulovou toleranci k těmto chybám z psychologických důvodů. Vánoce představují emocionální investici spojenou s nostalgií na konkrétní vzpomínky. Lidé očekávají “kouzlo” a “teplo” jako útěk od každodennosti. Když AI selže, divák se přepne z režimu “prožívání” do režimu “kontrola reality”. Každý záběr je připomenutím, že “to není skutečné”. A u Vánoc je tento mód zásadní pro úspěch kampaně.
Evoluce vnímání mezi roky ukazuje zajímavý vývoj. V roce 2024 převládala novinka – “Wow, AI umí dělat video!”. V roce 2025 přišla všímavost – “Hmm, poznám, že je to AI”. V roce 2026 můžeme očekávat vysvětlení hodnoty – “Pokud je to AI, chci vědět proč”. Pro tvůrce to znamená, že už nebude stačit jen “je to AI”. Divák bude chtít vědět: Proč AI? Co to přináší navíc oproti klasické produkci? Jakou hodnotu to vytváří? A co na diváky skvěle funguje je nově pojetí, nové zpracování – autenticita. Nikoliv úspora nákladů.
Shrnutí
Rok 2026 nebude o tom, jestli používáte AI nebo ne. Bude o tom, jak a proč. Jako Veronika Vondrková z Rohlíku řekla: “Tento rok byl o objevování a dokazování toho, co je možné s novými nástroji, ne o nahrazování klasického řemesla“. Obojí může existovat vedle sebe a navzájem se posouvat vpřed.
Umělá inteligence nám dává křídla, ale neznamená to, že bychom měli zapomenout chodit po zemi. Jako mistr.AI učím firmy přesně toto: AI je nástroj, který vám má uvolnit ruce pro to, co je opravdu důležité – pro budování vztahů, rodinu a kreativitu.
Takže až budete v listopadu 2026 plánovat vánoční kampaň, nezačínejte otázkou “použijeme AI?”. Začněte otázkou “co chceme říct?”. A teprve pak rozhodněte, jestli AI pomůže tu zprávu říct lépe, rychleji nebo autentičtěji. Pokud ano, máte zelenou. Pokud ne, možná je čas na jiný přístup.
Protože jak ukázal rok 2025: technologie i nástroje jsou dostupné, ale nápad, poselství a respekt k divákovi – ty musíte přinést sami. A žádná AI vám to neudělá za vás.
Šťastné a (nejen) digitální Vánoce.
Zdroje: Business Insider, Futurism, Futurism, CC.cz, Podnikatel.cz, Mediář, YouTube – vánoční video mistr.AI
