David proti Goliášovi v boji o suverenitu AI
Když se řekne umělá inteligence, většina z nás si automaticky vybaví Spojené státy nebo Čínu. Právě do tohoto rozjetého vlaku nyní naskakuje britský projekt Locai Labs, za kterým stojí zakladatelé James a George Draysonovi. Jejich ambice nejsou zrovna malé. Tvrdí, že jejich nový model dokáže v konverzačních schopnostech a lidských preferencích překonat nejen současné špičky jako Gemini nebo DeepSeek, ale dokonce i očekávaný GPT-5. Vycházejí přitom z výsledků benchmarku Arena Hard v2.
Není to ale jen o snaze vyrovnat se konkurenci v kvalitě textu. Tvůrci Locai vnímají svůj projekt jako strategickou nutnost pro Británii. Cílem je zajistit technologickou suverenitu v době, kdy se AI stává klíčovým motorem ekonomiky. Nechtějí být jen dalšími zákazníky amerických firem, ale chtějí nabídnout vlastní, udržitelné řešení, které bude fungovat trochu jinak než to, na co jsme zvyklí u gigantů ze Silicon Valley.
Jak naučit stroj nezapomínat
Jednou z nejzajímavějších věcí na Locai je technologie, kterou nazvali poeticky „Forget-Me-Not“ (česky bychom řekli Pomněnka). Všichni, kdo se o AI zajímají trochu hlouběji, vědí, že velkým problémem jazykových modelů je takzvané katastrofické zapomínání. Představte si to tak, že když se model učí nové informace, má tendenci přepisovat a zapomínat ty staré. Je to, jako byste se učili nový recept na svíčkovou, ale kvůli tomu zapomněli, jak se vaří voda na čaj.
Locai tento problém řeší tak, že umožňuje modelu neustále se zlepšovat a generovat si vlastní tréninková data, aniž by potřeboval armádu lidských trenérů. Model si pamatuje, co se naučil dříve, a plynule na to navazuje. Pro nás jako uživatele je technické pozadí vedlejší, ale výsledek je podstatný – efektivnější trénink a chytřejší asistent, který se v čase nezhoršuje, ale naopak roste.
Komunitní síla místo betonových hal
Zatímco OpenAI a Microsoft investují miliardy dolarů do stavby obřích datových center plných serverů, Locai jde cestou „chytrého myšlení“ místo „velkého utrácení“. Zakladatelé si uvědomují, že v soutěži o to, kdo postaví větší budovu, nemohou vyhrát. Proto přicházejí s konceptem decentralizované architektury, která by měla fungovat na principu blockchainu.
Myšlenka je taková, že místo jedné centrální „továrny na myšlení“ využije Locai výpočetní výkonu komunity. Uživatelé by mohli přispívat svými vlastními hardwarovými zdroji. Tento crowdsourcingový model má pomoci řešit chronický nedostatek datových center ve Velké Británii a umožnit škálování bez nutnosti astronomických investic. Je to riskantní, ale logický krok pro někoho, kdo chce konkurovat gigantům bez jejich bezedných kapes.
Jaká je realita při používání?
Papírové předpoklady jsou jedna věc, ale praxe je druhá. Při testování v rámci předběžného přístupu se Locai ukázal jako schopný, i když zatím trochu chudý příbuzný ChatGPT. Systém je rychlý, responzivní a jeho textové odpovědi jsou na velmi dobré úrovni, srovnatelné s tím, co známe z modelu GPT-4. Působí dokonce o něco méně „roboticky“ a formálně, přesto si zachovává určitou britskou zdvořilost.
Na druhou stranu je třeba přiznat, že zatím chybí spousta funkcí, na které jsme si jinde zvykli. Nenajdete tu mobilní aplikaci, hlasový režim ani generování obrázků. Je to čistý textový chat s možností nahrávat soubory a prohledávat web. Pokud Locai zvládne nápor uživatelů a dokáže svou experimentální architekturu udržet v chodu i ve velkém měřítku, může být pro Británii skutečnou vstupenkou do první ligy AI. Zatím je to ale spíše nadějný začátek.
Zdroj: TechRadar
