Osm agentur, jeden cíl: transparentnější veřejné zakázky
Čínská Národní komise pro rozvoj a reformy společně se sedmi dalšími úřady zveřejnila v únoru 2026 soubor pokynů, které popisují, jak má umělá inteligence fungovat jako nový nástroj dohledu nad veřejnými zakázkami. Pokyny přicházejí v době, kdy prezident Si Ťin-pching svou protikorupční kampaň, zahájenou už v roce 2012, dále zintenzivňuje.
Nejde přitom o žádnou vizi z PowerPointu. Dokument obsahuje dvacetibodový plán nasazení AI, který počítá s konkrétními termíny. Do konce roku 2026 by mělo být v pilotních provinciích plně funkční automatizované prověřování zadávací dokumentace, AI asistované hodnocení nabídek a detekce kartelových dohod. Do roku 2027 pak má systém pokrýt celou zem.
Pokyny přímo navazují na výzvu prezidenta Si Ťin-pchinga z ledna 2025, kdy na zasedání Ústřední komise pro disciplinární kontrolu (tedy nejvyššího protikorupčního úřadu v zemi) vyzval k tomu, aby se protikorupční nástrojová sada rozšířila právě o technologie velkých dat a umělé inteligence.
Co přesně má AI ve veřejných zakázkách dělat
Když se řekne „AI bude hlídat zakázky“, většina lidí si představí nějaký abstraktní algoritmus. V tomto případě jsou ale požadavky poměrně konkrétní. Podle zveřejněných pokynů by AI systémy měly zvládnout několik klíčových úkolů.
Především jde o analýzu zadávací a nabídkové dokumentace. AI má označovat nesrovnalosti – třeba technické specifikace, které jsou „šité na míru“ konkrétnímu dodavateli. Dále má dohlížet na rozhodování hodnotících komisí a sledovat, jestli bodování vykazuje podezřelé vzorce nebo předpojatost. A konečně – systémy mají být schopné křížově propojovat data o uchazečích napříč regiony a časovými obdobími, aby odhalovaly skryté vazby mezi firmami a úředníky.
Zajímavý je požadavek, aby tyto nástroje měly takzvanou „lidskou“ schopnost uvažování. V praxi to znamená, že AI nemá jen pasivně sbírat data, ale aktivně generovat doporučení a podklady pro orgány, které pak případy řeší. Jak uvádí pokyny doslova: systémy mají „hledat podezřelé stopy ukazující na manipulace s nabídkami a poskytovat podklady pro příslušné orgány prosazující disciplínu a zákony.“
Případ Feng Ťiang: když AI skutečně někoho chytí
Teorie je jedna věc, praxe druhá. Ale tady Čína může ukázat na konkrétní případ. V provincii Če-ťiang v lednu 2025 protikorupční úřad zadržel správce státního majetku jménem Feng Ťiang, a to poté, co AI systém zvaný „chytrý dohled“ zachytil dva varovné signály při rutinní datové analýze projektu městského osvětlení.
Systém zjistil, že vítězný uchazeč neměl žádnou zjevnou technickou výhodu, a přesto získal výrazně vyšší bodové hodnocení než průměr. Jakmile vyšetřovatelé začali tuto nit rozmotávat, odhalili celý mechanismus. Feng přijímal od uchazečů o zakázky úplatky v řádu stovek tisíc jüanů a fungoval jako prostředník, který z těchto peněz podplácel členy hodnotících komisí. V listopadu 2025 byl odsouzen ke dvěma a půl rokům vězení.
Wang Žung-fej, pracovník místního protikorupčního úřadu, k tomu pro státní televizi CCTV řekl něco, co by mohl podepsat asi každý, kdo někdy pracoval s velkým objemem dat: „Je příliš mnoho výběrových řízení a nabídek a není možné, abychom kontrolovali každý projekt. Síla velkých dat spočívá v tom, že nám mohou poskytnout užitečné stopy, a jakmile stopu máme, můžeme ji krok za krokem sledovat a případ postupně rozplétat.“
Proč zrovna teď a proč zrovna AI
Člověk by se mohl ptát, proč Čína sáhla po umělé inteligenci zrovna v oblasti veřejných zakázek. Odpověď je vlastně docela pragmatická – jde o objem. Čínský trh veřejných zakázek je obrovský a počet výběrových řízení tak vysoký, že ruční kontrola každého projektu není fyzicky možná. Dosavadní praxe fungovala tak, že se kontroloval pouze zlomek zakázek – většinou náhodným výběrem nebo na základě tipů.
Protikorupční kampaň prezidenta Si Ťin-pchinga, která běží od roku 2012, přitom dosáhla skutečně masivních čísel. Jen v roce 2024 čínské disciplinární orgány prošetřily 596 000 případů korupce a pochybení na lokální úrovni a potrestaly 462 000 osob. To je impozantní, ale zároveň to ukazuje na rozsah problému, který lidská kapacita prostě nezvládne pokrýt celý.
AI v tomto kontextu nabízí něco, co žádný tým úředníků neumí: zpracovat obrovské množství dat současně, hledat v nich vzorce a propojení, která lidskému oku unikají, a dělat to nepřetržitě. Není to všelék, ale jako nástroj pro první screening a identifikaci podezřelých případů dává smysl.
Nejde jen o centrální pokyny: AI dohled se šíří po celé Číně
Zajímavé je, že pokyny z únoru 2026 nejsou izolovanou iniciativou. Po celé Číně už vznikají konkrétní systémy na regionální úrovni, které principy AI dohledu aplikují v praxi.
V provincii Chaj-nan vyvíjejí systém takzvaného „strojově řízeného zadávání zakázek“, který má u některých typů kontraktů minimalizovat lidské rozhodování prakticky na nulu. V Čching-tao spustili „Systém dohledu nad transparentními zakázkami“ (Sunshine Procurement Supervision System), který využívá strojové učení k monitorování nákupů státních podniků v reálném čase.
A nejde jen o zakázky. Státní energetická společnost v provincii Fu-ťien vyvinula platformu, která integruje data z personalistiky, financí a nákupu do jednoho systému a vytváří pro každého úředníka jakýsi „profil integrity“. Od spuštění v srpnu 2023 systém identifikoval 17 potenciálních problémů, vedl k zahájení devíti formálních vyšetřování a pomohl získat zpět 1,55 milionu jüanů.
Čína není sama: AI v boji s korupcí je globální trend
Čína sice v nasazení AI proti korupci ve veřejných zakázkách patří k nejambicióznějším hráčům, ale rozhodně není jediná země, která tímto směrem jde. A pro nás v Evropě je dobré vědět, že podobné přístupy se testují i mnohem blíž.
Brazílie už v roce 2015 vytvořila AI bota jménem Alice, který kombinuje data mining a strojové učení k odhalování podvodů ve veřejných zakázkách. Světová banka pilotuje nástroj GRAS (Governance Risk Assessment System) pro detekci podvodů a korupce ve vládních kontraktech. Ukrajina provozuje systém ProZorro, e-procurement platformu rozšířenou o AI monitoring, který pomáhá odhalovat porušení v datech o veřejných zakázkách. A na evropské úrovni Úřad pro boj proti podvodům (OLAF) využívá zpracování přirozeného jazyka k identifikaci podezřelého jazyka v e-mailové komunikaci.
Dokonce i Albánie experimentuje s AI avatarem jménem Diella, který funguje jako virtuální „ministryně“ pro veřejné zakázky – i když tento experiment provázejí ironické komplikace, když se instituce, která Diellu vyvinula, sama ocitla v podezření z korupce.
Co si z toho vzít pro praxi
Pro firmy a manažery, kteří sledují trendy v AI, je čínský případ zajímavý z několika důvodů. Za prvé ukazuje, že umělá inteligence má reálný potenciál v oblasti compliance a dohledu – tedy v oblasti, kde se zpracovávají velké objemy strukturovaných dat a kde lidská kapacita naráží na své limity.
Za druhé je to připomínka, že AI v tomto kontextu není žádná sci-fi. Jde o poměrně přímočaré aplikace: analýza dokumentů, rozpoznávání vzorců, křížové reference v databázích. Nic z toho nevyžaduje špičkový výzkum – vyžaduje to ale kvalitní data, jasně definované procesy a politickou vůli systémy skutečně nasadit.
A za třetí – a to je možná nejdůležitější – je třeba si uvědomit, kde končí dohled a začíná surveillance. Když je každý dokument skenován, každé bodování sledováno a každá vazba mezi firmami mapována, hranice mezi transparentností a plošným dozorem se stírá. A to je debata, kterou bychom měli vést i u nás, protože podobné technologie dříve nebo později dorazí i do evropského prostředí. Ostatně EU už v rámci AI Aktu definuje, které praktiky umělé inteligence jsou přijatelné a které ne – a sociální skórování, které čínský systém v některých aspektech připomíná, patří mezi zakázané.
Nicméně odhlédneme-li od politických kontextů, samotná myšlenka je zdravá: využít AI tam, kde lidé nestíhají, a pomoci jim soustředit se na případy, které skutečně vyžadují lidský úsudek. To je princip, který má smysl v Číně, v Evropě i u nás.
Zdroje: Hrot24 | Rappler / Reuters | Hardware Busters | Hertie School
