Implantát PRIMA vrací zrak lidem se ztrátou centrálního vidění

Lidé s pokročilou makulární degenerací ztrácejí centrální vidění kvůli odumírání světlo-citlivých buněk v oku. Science Corporation vyvinula systém PRIMA, který kombinuje miniaturní implantát pod sítnicí s chytrými brýlemi s kamerou. Tento přístup obchází poškozené buňky a posílá vizuální informace přímo do mozku. Klinické studie v Evropě i USA již ukazují pozitivní výsledky.
Implantát PRIMA vrací zrak lidem se ztrátou centrálního vidění

Co způsobuje ztrátu centrálního vidění

Degenerativní oční onemocnění, zejména makulární degenerace související s věkem, patří mezi hlavní příčiny slepoty u lidí nad padesát let. Problém spočívá v tom, že první vrstva buněk v oku, která zachycuje světlo, postupně odumírá. Konkrétně jde o tyčinky a čípky, které přeměňují světelné paprsky na nervové signály.

Když tyto buňky přestanou fungovat, vizuální informace se jednoduše nedostane do mozku. Ostatní vrstvy oka ale často zůstávají funkční. To vytváří zajímavou možnost obejít poškozenou část a stimulovat přímo následující vrstvu buněk, které se nazývají bipolární buňky.

Právě na tomto principu stojí systém PRIMA. Namísto snahy o opravu odumřelých buněk technologie jednoduše přeskočí problematickou část a pracuje s tím, co je ještě funkční.

Jak systém PRIMA prakticky funguje

Celý systém se skládá ze dvou hlavních komponentů. První je miniaturní implantát, který se chirurgicky umístí pod sítnici. Tento implantát obsahuje přesně 378 samostatně řiditelných pixelů uspořádaných do plástve.

Druhá komponenta jsou speciální brýle vybavené kamerou a infračerveným projektorem. Kamera snímá okolí a projektor posílá infračervené světlo přímo na implantát v oku. Když infračervené světlo dopadne na konkrétní pixel implantátu, ten se aktivuje a stimuluje malou část sítnice, se kterou je v přímém kontaktu.

Klíčové je, že světlo zároveň slouží jako zdroj energie i jako nosič informace. Aktivují se pouze ty pixely, na které brýle svítí. Výsledkem je, že mozek dostává vizuální informace, které odpovídají tomu, co kamera v brýlích zachytila. Člověk navíc může pomocí kapesního procesoru upravovat zoom a jas podle aktuálních podmínek.

Kde se potkává umělá inteligence s neurologií

Brain-Computer Interface, neboli rozhraní mezi mozkem a počítačem, představuje fascinující průnik technologie a medicíny. PRIMA spadá právě do této kategorie, protože vytváří přímé propojení mezi elektronickým zařízením a nervovým systémem.

Systém musí být schopen interpretovat vizuální scénu z kamery a převést ji do vzorů infračerveného světla, které odpovídají tomu, jak by sítnice přirozeně reagovala na daný podnět. To vyžaduje sofistikované zpracování obrazu v reálném čase.

Jde o podobný princip jako u jiných nervových protéz, kde technologie komunikuje přímo s nervovými buňkami. Rozdíl je v tom, že PRIMA nevyžaduje žádné externí kabely ani složitou infrastrukturu pro napájení. Vše potřebné přichází přes světlo.

Klinické výsledky a cesta k běžné dostupnosti

Science Corporation aktuálně provádí studii s názvem PRIMAvera v Evropě, která testuje PRIMA u pacientů s pokročilou atrofickou suchou makulární degenerací. Paralelně běží menší studie i ve Spojených státech. Výsledky po 12 a 24 měsících od implantace jsou již k dispozici.

Na základě pozitivních předběžných výsledků společnost podala žádost o evropské označení CE, které by umožnilo širší použití zařízení v Evropské unii. Nezávislá bezpečnostní rada navíc doporučila zařízení PRIMA k předložení žádosti o evropské schválení.

Prestižní časopis New England Journal of Medicine publikoval výsledky, které ukazují, že implantát PRIMA skutečně dokáže obnovit funkční centrální vidění u pacientů s geografickou atrofií způsobenou makulární degenerací. To je významný milník na cestě k tomu, aby se tato technologie dostala k běžným pacientům.

Co to znamená pro budoucnost léčby zrakových vad

Přístup PRIMA otevírá nové možnosti pro lidi, kterým současná medicína nedokáže pomoci. Tradiční léčba makulární degenerace má omezené možnosti, zvláště ve fázi, kdy už světlo-citlivé buňky odumřely.

Systém také ukazuje, jak může technologie spolupracovat s biologickými tkáněmi namísto toho, aby se je snažila nahradit. Implantát nepracuje samostatně, ale využívá zbývající funkční části zrakového systému k přenosu informací do mozku.

Science Corporation navíc aktivně buduje registr pacientů, kteří mají zájem dozvědět se více o možnostech léčby zrakových vad. To naznačuje, že společnost se připravuje na postupné rozšíření dostupnosti této technologie pro širší populaci.

Zdroje: Science Corporation

Chceš dostávat další tipy o AI?

Přihlas se k odběru a zhruba 2x měsíčně ti pošlu to nejlepší ze světa AI.

Name(Required)
Privacy(Required)

Další články

Nový Slackbot umí vytvářet plány, připravovat vás na schůzky a hlídat priority

Slack představil na konferenci Dreamforce 2025 kompletně přestavěného Slackbota. Není to jen kosmetická úprava, ale opravdová proměna v personalizovaného AI asistenta, který rozumí kontextu vaší práce. Nový Slackbot dokáže připravit projektový plán z poznámek, najít informace i když si pamatujete jen pár detailů, nebo vám ráno připravit seznam priorit. A to není science fiction, ale realita dostupná už teď.

Celý článek >

Zjistili jsme proč si AI vymýšlí a jak se tomu naučit předcházet

Každých pár týdnů se objeví titulky o tom, jak AI lže, konspiruje nebo dokonce svádí uživatele. Zní to děsivě, ale realita je mnohem prozaičtější. Nejrozsáhlejší studie svého druhu přitom ukázala, že AI asistenti chybují téměř v polovině případů. ChatGPT není žádný padouch z Bondovky. Je to statistický nástroj s konstrukčními chybami, které mohly být předejity. A co víc – část problému jsou samotní uživatelé, kteří nerozumí, jak s nástroji správně pracovat.

Celý článek >