Konec právního vakua u deepfakes
Technologie umělé inteligence nám přináší úžasné možnosti, ale jako každá inovace má i svou odvrácenou tvář. To, co možná začalo jako nevinná zábava s výměnou obličejů ve filmových scénách, se postupem času transformovalo v nebezpečný nástroj. Deepfake technologie se staly dostupnými pro kohokoliv a s tím přišla i vlna kyberšikany, podvodů a msty. Dlouhou dobu jsme se pohybovali v šedé zóně, kdy legislativa nestíhala reagovat na to, jak rychle se generativní AI vyvíjí.
Od 1. ledna 2026 však přichází zásadní obrat. Do českého trestního zákoníku byly implementovány nové skutkové podstaty, které dávají policii i soudům do rukou účinné nástroje. Ať už vedete firmu, řídíte lidi nebo jste “jen” běžným uživatelem sociálních sítí, je důležité vědět, kde leží nová hranice mezi kreativitou a trestným činem. Nejde už jen o technický problém, ale o jasně definované porušení zákona.
Zákonodárci se zaměřili především na to, aby ochránili jednotlivce před situacemi, kdy je jejich identita ukradena a zneužita. Novela reaguje na fakt, že digitální útok může bolet stejně, ne-li více, než ten fyzický, a následky pro pověst člověka mohou být likvidační.
Přísnější tresty za poškození cizích práv
V minulosti jsme se při obraně proti útokům na naši pověst opírali o obecné paragrafy, které ne vždy přesně seděly na digitální realitu. Nová úprava zákona však jde přímo k věci. Od ledna 2026 je výslovně trestné, pokud někdo úmyslně vytvoří nebo šíří dílo využívající vaši podobu či hlas, které působí jako pravé, přestože autor ví, že jde o falzifikát. Klíčovým prvkem je zde záměr způsobit vážnou újmu na právech dané osoby.
V praxi to znamená, že pokud někdo vytvoří pomocí AI video, kde váš obchodní ředitel nebo politický konkurent říká nesmysly nebo urážky, a cílem je poškodit jeho kariéru, jde o trestný čin. Už se nelze vymlouvat na satiru nebo technologický experiment, pokud je zjevný úmysl uškodit. Zákon zde pamatuje i na situace, které nemají sexuální podtext, ale přesto dokáží zničit profesní i osobní život.
Sazby za tyto činy nejsou zanedbatelné. Základní trest se pohybuje až do dvou let odnětí svobody. Pokud by však pachatel využil sílu sociálních sítí k masivnímu šíření, vydával se za úřední osobu nebo tím získal značný prospěch, sazba se zvyšuje. V nejzávažnějších případech, kdy dojde k újmě velkého rozsahu, může viník skončit za mřížemi až na pět let.
Nulová tolerance pro deepfake pornografii
Ještě přísnější metr nastavuje zákonodárce u takzvaného deepfake porna. Zde se česká legislativa staví jasně na stranu ochrany lidské důstojnosti a sexuální integrity. Nově je trestné, pokud někdo bez souhlasu vytvoří nebo šíří pornografický materiál s využitím identity jiné osoby. Na rozdíl od předchozího bodu zde není nutné prokazovat úmysl někoho “poškodit” – trestná je už samotná existence takového materiálu bez souhlasu zobrazeného.
Velmi důležitým aspektem, který by si měl každý uvědomit, je kriminalizace samotné výroby. I když si někdo stáhne “svlékací aplikaci” a vygeneruje nahou fotku kolegyně či spolužačky jen pro “vlastní potřebu” do svého počítače, dopouští se trestného činu. Zákon zde předpokládá, že už samotný vznik takového ponižujícího materiálu je zásahem do důstojnosti člověka.
Tresty zde kopírují závažnost činu. Základní sazba jsou až dva roky vězení, ale v případě šíření, organizované skupiny nebo způsobení vážné psychické újmy oběti, se bavíme o mnohem vyšších trestech. V krajním případě, pokud by takové jednání způsobilo například trvalé následky na zdraví oběti, hrozí pachateli jeden až pět let odnětí svobody.
Proč trestáme už samotnou výrobu?
Možná vás napadne otázka, zda není trestání “domácí výroby” zásahem do soukromí pachatele. Není to trest za fantazii? Právní logika je zde ale neúprosná a vychází z trpkých zkušeností digitálního věku. To, co vznikne v digitální podobě, má totiž extrémní tendenci “uniknout”. Data se kopírují, cloudová úložiště se prolamují a telefony se ztrácejí.
Zákonodárce tímto krokem říká, že vytvoření deepfake porna bez souhlasu je samo o sobě aktem digitálního násilí. Preventivní funkce zákona je zde klíčová – má odradit kohokoliv od toho, aby takový obsah vůbec generoval. Ve chvíli, kdy by se takový materiál dostal na veřejnost, je už pro oběť pozdě a náprava je prakticky nemožná.
Tato novela dává policii do rukou jasný manuál. Zatímco dříve si policisté často nevěděli rady, jak takové činy kvalifikovat a zda vůbec mohou zasáhnout, nyní mají v zákoníku oporu. Je to signál, že virtuální prostor není místem bez pravidel a že ochrana naší identity a důstojnosti má přednost před bezbřehou technologickou svobodou.
Zdroj: Česká asociace umělé inteligence (Oběžník Legitas)
