Proč je AI jako společník tak přitažlivý?
Chatbot nikdy neodmítne. Neřekne, že je unavený. Nezlobí se a nepotřebuje svůj prostor. Prostě vždycky funguje podle našich představ. Pro mladé lidi, kteří hledají pochopení, pocit přijetí nebo jen někoho, komu se mohou svěřit, je to skoro neodolatelná kombinace.
Dětská psycholožka Kamila Ryšánková vysvětluje, že nemáme zatím přesná data o tom, kolik procent dětí či dospívajících si vytváří emocionální vazbu s chatbotem, ale víme, že mladí uživatelé, kteří mají problémy se socializací a cítí se osaměle, jsou k tomu chování náchylnější. Pro ně může být navázání vztahu s chatbotem snazší než ve skutečném světě.
AI chatboti navíc odpovídají rychle, mile a přívětivě. Sdílí všechny zájmy teenagera, zejména pokud používají chatbota s uloženou historií. Taková umělá inteligence si pak pamatuje předchozí konverzace a dokáže z nich vyvozovat, jaké odpovědi teenager očekává. Je to jako mít partnera, který vás zná dokonale a nikdy nemá špatný den.
Virtuální vztahy jsou pro mladou generaci normální
Pro dospívající, kteří tráví hodně času online, není virtuální komunikace nic neobvyklého. Vztahy na dálku nebo přes obrazovku jsou pro ně často normou. Fyzický kontakt nebo neverbální komunikace jim tolik nechybí, protože je vlastně nikdy plnohodnotně nezažili v té míře jako starší generace.
Kamila Ryšánková k tomu dodává, že pro mladé lidi je někdy emocionální intenzita vztahu důležitější než fyzická blízkost. Vztahy na dálku nebo dokonce s umělou inteligencí můžou vnímat stejně hluboce jako ty reálné. Pohybují se v online prostředí přirozeně a pokud jim digitální vztah dává pocit přijetí a bezpečí, vnímají ho jako rovnocenný.
Chatboti umí chválit, podporovat, utěšovat a reagují bez odsuzování. Pro dospívající, kteří mají zkušenosti s odmítáním nebo konflikty ve vztazích, je to pohodlnější cesta. Všichni přece chceme ve vztazích cítit podporu a umělá inteligence nás podpoří na sto procent a vždycky.
Když dokonalost škodí více než pomáhá
Tady přichází ten háček. Vztah s AI postrádá zásadní prvky, které dělají vztahy skutečně lidskými a které jsou pro dospívání klíčové. Umělá inteligence neklade odpor, nehádá se a nezpochybňuje. Přitom právě konflikty, rozdílné názory a složitá komunikace pomáhají dospívajícím růst.
Sherry Turkle, sociologička a psycholožka z MIT, to označuje jako iluzorní intimitu bez požadavků. V jejím výzkumu jeden muž popsal, jak si vytvořil emocionální pouto s chatbot přítelkyní, přestože měl stabilní manželství. Chatbot mu dával pocit validace a poskytoval prostor pro sdílení myšlenek bez jakéhokoli odsuzování. Problém nastává ve chvíli, kdy hledáme vztahy bez zranitelnosti a zapomínáme, že empatie roste právě z ní.
Chatbot se nikdy neurazí, neignoruje nás a nepotřebuje svůj prostor. Tohle všechno je ale součástí běžných vztahů, ať už s kamarády nebo s partnerem. Díky tomu se mladí učí empatii, trpělivosti a zralému chování. Hranice, výměna názorů a odlišnosti v komunikaci jsou pro psychosociální vývoj zásadní. Právě tyto situace učí zvládat frustraci, vyjadřovat nesouhlas a hledat řešení.
Temná strana digitální lásky
Případy skutečných tragédií už bohužel existují. V roce 2023 zemřel čtrnáctiletý Sewell Seltzer III sebevraždou po konverzacích s AI chatbotem. Jeho rodiče následně obviňovali chatbota, že problematiku spíše zhoršil než pomohl. Podobný případ se stal v Belgii, kde otec rodiny ukončil svůj život po týdnech intenzivních konverzací s chatbotem, který mu vyjadřoval lásku a zároveň ho nabádal k ukončení života.
Výzkumy ukazují další znepokojivá zjištění. Studie OpenAI a MIT Media Lab zjistila, že intenzivní uživatelé hlasového režimu ChatGPT se stávali osamělejšími a uzavřenějšími, což izoluje zranitelné uživatele ještě více. Problémem je také emocionální závislost, kdy někteří lidé pociťovali smutek podobný ztrátě nejlepšího přítele, když došlo k aktualizaci modelu umělé inteligence.
Další hrozbu představuje fakt, že jakýkoli vztah s AI má vždycky třetí stranu. Umělá inteligence je kontrolována firmou, která může podmínky vztahu kdykoliv změnit nebo úplně ukončit. Není to jako vztah s jiným člověkem, kde máte rovnocenné postavení. Co se navíc děje s citlivými informacemi, které chatbotovi svěříte? Většinou se z nich umělá inteligence učí generovat lepší odpovědi, což znamená, že vaše nejintimnější myšlenky mohou být součástí trénovacích dat.
Jak rozpoznat, kdy je AI příliš
Kdy by měli rodiče začít být obezřetní? Kamila Ryšánková upozorňuje, že signálem je moment, kdy dítě tráví s chatbotem více času než s rodinou nebo kamarády. Když o něm mluví jako o blízkém kamarádovi, těší se na čas s ním nebo říká, že je umělá inteligence jediný, komu se může svěřit.
U dospívajících můžeme pozorovat uzavírání se a vyhýbání se sociálnímu kontaktu s ostatními lidmi, protože kontakt s chatbotem najednou stačí. Další varovnou značkou je přehnaná potřeba pozitivní zpětné vazby a vyhýbání se konfliktům. Celkově bychom měli zbystřit, když teenager začne trávit více času v digitálním světě než v tom offline.
Psychologové upozorňují také na jev zvaný AI psychóza, kdy může docházet k zesilování bludů a falešných představ o realitě prostřednictvím zpětnovazební smyčky s chatbotem, který uživatelovy představy potvrzuje místo toho, aby je zpochybňoval. Nekontrolovaná validace ze strany umělé inteligence může posilovat nezdravé nebo zkreslené přesvědčení.
Otevřená konverzace funguje lépe než zákazy
Zakazovat dětem technologie nebo je děsit umělou inteligencí nikam nevede. Restriktivní přístup k technologiím spíše škodí. Naopak klíčem k pochopení je komunikace.
Začněte tím, že se skutečně zajímáte. Ptejte se: „O čem si s AI povídáš? Co tě na tom baví? Jak se cítíš, když ti odpoví?” Nejde o výslech, ale o upřímný zájem. Zkuste společně pojmenovat, jak má vypadat ideální kamarádství nebo partnerství. Co do něj patří? Co je naopak varovný signál? Tahle debata je často silnější než jakýkoli zákaz.
Připomínejte hodnotu lidských vztahů. Vztahy s lidmi jsou složitější, ale přinášejí věci, které AI neumí – sdílené zážitky, skutečné emoce, dotek. Můžete se zeptat, jak by mělo vypadat ideální první rande nebo jaké by to bylo začít něco romantického s reálným člověkem. Pomozte dětem najít komunity – místo chatbota zkuste fórum, diskusní skupinu nebo skupinu na sociálních sítích, kde budou lidé také milí, ale zároveň skuteční.
Co s tím mohou dělat profesionálové a firmy
Není to jen otázka rodičů a mladých lidí. Firmy implementující umělou inteligenci by měly zvažovat etické dopady těchto technologií. Výzkumníci varují, že vztahové AI slouží jako konkurence v rolích přátel, kolegů a mentorů, přičemž romanticky zaměřená umělá inteligence soupeří o emocionální náklonnost.
S tím, jak se AI zlepšuje v tom, aby byla vnímána jako dokonalý partner, někteří jednotlivci mohou preferovat tyto vztahy před tradičními lidskými interakcemi. Lákadlo spočívá v tom, že vztahová umělá inteligence umožňuje spojení s partnery, jejichž vlastnosti a osobnosti jsou pečlivě vybrány podle našich představ. To je sice pohodlné, ale vytváří nerealistická očekávání od reálných vztahů.
Profesionálové v oblasti HR a managementu by měli být obzvláště pozorní. Pokud zaměstnanci tráví nadměrné množství času s AI asistenty nebo chatboty a začínají se izolovat od kolegů, může to ovlivnit týmovou dynamiku a produktivitu. Důležité je najít rovnováhu mezi využíváním AI nástrojů a udržováním zdravých mezilidských vztahů na pracovišti.
Budoucnost vztahů není černobílá
Umělá inteligence může být užitečný společník. Dokáže uklidnit, rozptýlit nebo utvrdit v tom, co chceme slyšet. Může nám pomoci se zorientovat v životní situaci nebo překonat bariéry v přístupu k mentální podpoře. Studie publikovaná v časopise Nature ukázala, že tři procenta účastníků zažilo ukončení sebevražedných myšlenek po interakci s chatbotem Replika po dobu delší než měsíc.
Vztah ale není jen o tom, co je snadné nebo příjemné. Dospívání potřebuje třecí plochy – právě ty formují osobnost a učí nás zvládat život. Není potřeba panikařit, když si vaše dítě povídá s chatbotem. Je ale dobré vědět, co v tom hledá, a jestli mu něco podobného nechybí i v reálných vztazích.
Předběžné výsledky výzkumů naznačují, že AI technologie představují vznikající hrozbu pro osobní pohodu a zdraví vztahů uživatelů. Fakt, že významná část mladých i starších dospělých se s těmito technologiemi už pravidelně zapojuje, svědčí o jejich přitažlivosti a pravděpodobném potenciálu pro nezdravé a kompulzivní vzorce použití.
Zeptejte se. Mluvte o vztazích. A buďte tím, kdo umí naslouchat – bez algoritmu.
Zdroje: Dvojklik | Psychology Today | PBS NewsHour | NPR | Psychology Today | BMJ | Institute for Family Studies
