Umělá inteligence jako motor ekonomických změn
Umělá inteligence (AI) se stává klíčovým hráčem v digitální transformaci ekonomik a její význam neustále roste. Podle nejnovější zprávy Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) by mohl trh s AI do roku 2033 dosáhnout hodnoty 4,8 bilionu dolarů, což je srovnatelné s velikostí německé ekonomiky. Přesto jsou přínosy AI velmi nerovnoměrně rozdělené – většina pokročilé infrastruktury a odborných znalostí je soustředěna v několika málo státech a firmách, zejména v USA a Číně. Sto největších firem v oblasti AI, jako jsou Apple, Nvidia a Microsoft, dnes ovládá 40 % celosvětových výdajů na výzkum a vývoj v této oblasti.
Tato koncentrace znamená, že rozvojové země často zůstávají mimo hlavní proud inovací a hrozí jim, že přijdou o zásadní ekonomické příležitosti. Pokud se tento trend nezmění, může se propast mezi technologicky vyspělými a méně rozvinutými státy ještě prohloubit.
Dopady AI na pracovní trh: výzvy i nové možnosti
AI má potenciál ovlivnit až 40 % pracovních míst po celém světě. Automatizace sice přináší vyšší produktivitu, ale současně vyvolává obavy z nahrazení lidské práce stroji. Největší hrozba hrozí pracovníkům v rozvojových ekonomikách, kde je konkurenční výhodou levná pracovní síla – právě tu může AI výrazně oslabit. Výhody automatizace totiž často více směřují ke kapitálu než k samotným zaměstnancům, což může prohloubit sociální nerovnosti.
Na druhou stranu AI není jen o ztrátě pracovních míst. Otevírá prostor pro vznik nových odvětví a profesí, které dnes ještě neznáme. Klíčem je investovat do rozvoje dovedností, rekvalifikací a adaptace pracovní síly na nové podmínky. Jen tak lze zajistit, že AI bude posilovat zaměstnanost a ne ji ohrožovat.
AI a strategie rozvoje: co potřebují státy i firmy
Aby mohly jednotlivé země i firmy využít potenciál AI naplno, musí investovat do tří klíčových oblastí: infrastruktury, dat a rozvoje dovedností. Tyto pilíře rozhodnou o tom, zda budou státy schopny AI efektivně zavádět, podporovat vlastní inovace a přizpůsobit rozvoj AI svým socioekonomickým potřebám. Méně než třetina rozvojových zemí má dnes vlastní strategii v oblasti AI, což výrazně omezuje jejich možnosti v globální konkurenci.
UNCTAD proto doporučuje zaměřit se na budování robustních inovačních systémů, které budou odolné vůči změnám a umožní dlouhodobý rozvoj. Důležitá je i spolupráce mezi státy, sdílení znalostí a otevřený přístup k technologiím.
Globální správa AI: nutnost zapojení všech
V současné době chybí v hlavních diskuzích o správě a regulaci AI až 118 zemí, převážně z globálního Jihu. To znamená, že pravidla a etické rámce pro AI vznikají bez jejich účasti, což může dále prohlubovat globální nerovnosti. UNCTAD proto vyzývá k posílení mezinárodní spolupráce a vytvoření globálního rámce, který zajistí spravedlivé a transparentní využívání AI pro všechny.
Jedním z návrhů je vytvoření mechanismu veřejného reportingu podobného ESG (environmentální, sociální a správní odpovědnost), který by zvýšil odpovědnost firem v oblasti AI. Další cestou je budování sdílené infrastruktury a podpora otevřených inovací, například skrze open source modely a otevřená data.
Cesta k inkluzivní AI: konkrétní doporučení
Zpráva UNCTAD nabízí konkrétní plán, jak zajistit, aby AI podporovala inkluzivní růst a nerozšiřovala stávající rozdíly. Mezi klíčová doporučení patří:
- Závazek firem k transparentnosti a odpovědnosti při vývoji AI.
- Budování sdílené infrastruktury, která zpřístupní AI i menším hráčům.
- Podpora otevřených inovací a koordinace open source zdrojů.
- Posilování kapacit rozvojových zemí prostřednictvím sdílení znalostí a mezinárodní spolupráce, zejména v rámci tzv. South-South Cooperation.
Jen společnými silami lze zajistit, že AI bude skutečně sloužit celému lidstvu a nebude jen výsadou několika vyvolených.
Zdroje: UNCTAD
