Věk jako faktor vnímání umělé inteligence
Často se setkávám s názorem, že AI je doménou pouze mladých “tech nadšenců”, a nejnovější data od společnosti Cisco tento trend do jisté míry potvrzují. Čísla hovoří jasně – polovina uživatelů pod 35 let aktivně využívá umělou inteligenci. Na druhé straně barikády stojí generace nad 45 let, kde celá polovina s AI dosud vůbec nepřišla do styku. Ještě zajímavější je situace u skupiny nad 55 let. Zde totiž nejde o nějaký principiální boj proti pokroku nebo zatvrzelé odmítání.
Hlavním důvodem, proč starší uživatelé AI tolik nevyužívají, je prostá neznalost a z ní pramenící nedůvěra. Pokud nevíte, co od nástroje čekat a jak funguje, přirozeně k němu budete přistupovat s rezervou. Tři ze čtyř mladých lidí vidí v AI jasný přínos, což často souvisí s tím, že téměř polovina lidí ve věku 26–35 let již prošla nějakou formou AI školení. To je pro nás, kteří se snažíme AI implementovat do firem, zásadní zpráva. Není to o věku, je to o přístupu ke vzdělávání.
Generační rozdíly v adopci technologií nejsou ničím, co bychom museli slepě akceptovat jako fakt. Jsou to spíše výzvy, které lze řešit cílenou akcí. Jak trefně poznamenal Guy Diedrich ze společnosti Cisco, musíme se zaměřit na to, aby “Generace AI” zahrnovala skutečně každého. V praxi to znamená nenutit starší kolegy do překotných změn, ale ukázat jim konkrétní, hmatatelnou hodnotu, kterou jim tyto nástroje mohou přinést v jejich každodenní rutině.
Globální pohled a vliv na osobní pohodu
Když se podíváme za hranice, zjistíme, že adopce AI není jen otázkou věku, ale i geografie. Možná vás překvapí, že lídry v zavádění generativní umělé inteligence jsou rozvíjející se ekonomiky jako Indie, Brazílie nebo Mexiko. Evropské země, ač technicky vyspělé, vykazují nižší důvěru a větší opatrnost, což může být částečně způsobeno i přísnější regulací. Velká Británie se v žebříčku pohybuje někde uprostřed, podobně jako Kanada nebo Korea, navzdory vládním snahám o podporu AI.
Tento trend má ale i svou stinnou stránku, o které se mluví méně. Uživatelé, kteří technologie adoptují nejrychleji, často tráví nejvíce času u obrazovek, a to i ve volném čase. Výzkum ukazuje, že tito “high adopters” hlásí nižší úroveň duševní pohody a životní spokojenosti. Zde vidím obrovský prostor pro zamyšlení. Cílem zavádění AI do firem by nemělo být přikovat lidi k monitorům na ještě delší dobu.
Skutečný potenciál umělé inteligence se naplní jen tehdy, pokud nám pomůže zlepšit kvalitu pracovního i osobního života. Měla by nám zjednodušovat úkoly, vylepšovat spolupráci a vytvářet prostor pro růst, nikoliv nás stresovat. Jako manažeři a lídři bychom se proto neměli honit jen za rychlostí adopce, ale soustředit se na plošné zvyšování digitální gramotnosti napříč všemi generacemi. Jen tak zajistíme, že technologie bude dobrým sluhou, a ne zlým pánem.
Zdroj: TechRadar
