Jak AI mění diskurz o práci a proč strach hraje zásadní roli
Diskuze kolem automatizace dlouho slibovala osvobození od náročných úkolů a prosperitu. Dnes však, v roce 2025, nabývá jiného obratu — umělá inteligence je často prezentována jako nevyhnutelná hrozba pro pracovní místa. Tento narativ ale skrývá strategii, která je v jádru stará: šíření strachu mezi pracovníky, aby bez odporu přijali horší podmínky, nižší mzdy a zátěž navíc.
Podnikatelský sektor často tento strach využívá k manipulaci. Například podle průzkumu Pew Research se více než polovina amerických pracovníků (52%) obává dopadů AI na zaměstnanost. Generální ředitelé velkých firem, jako Ford či Amazon, svůj vliv dále posilují apokalyptickými scénáři, které zaměstnance zastrašují. Výsledkem je, že přes 60% lidí by kvůli udržení práce přijalo i snížení platu a přes polovina by převzala větší pracovní odpovědnost bez lepší odměny.
Negativní dopady atmosféry strachu na pracovní prostředí
Strach ale nejenže slouží k ovládání zaměstnanců, ale také ničí jejich pracovní motivaci a produktivitu. Studie dokazují, že chronický stres a obavy škodí výkonu, přesto velké korporace tuto situaci často přehlížejí, protože vystrašený pracovník méně často bojuje za svá práva a nevytváří odbory. Výzvy k „flexibilitě“ a „rekvalifikaci“ bývají postaveny jako individuální břemena, zatímco firmy do interního vzdělávání příliš neinvestují.
Tlak zasahuje i do škol, kde studenti cítí nejistotu ohledně své budoucnosti na trhu práce a obávají se, že ti, kdo intenzivně používají AI, na ně získají nepřiměřenou výhodu, například při udělování stipendií nebo přijímacím řízení.
Výrazný příklad využití AI jako záminky pro masová propouštění
Jako ilustrativní případ slouží nedávné hromadné propouštění u platforem Indeed a Glassdoor, které v rámci přechodu na strategii „více zaměřenou na AI“ propustily 1 300 zaměstnanců. Matka společnost Recruit Holdings toto odůvodnila snahou snížit vysoké náklady na manuální práci v HR a zjednodušit nábor díky automatizaci.
Podíl AI na redefinici pracovních dovedností je zásadní. Podle zprávy McKinsey do roku 2030 může být až 375 milionů pracovníků nuceno změnit profesi kvůli automatizaci. To jasně podtrhuje nutnost dalšího vzdělávání a přípravy na nové požadavky, což firmy často ignorují na vlastní riziko. Vedle ekonomických otázek se také objevují nové etické výzvy, například ochrana soukromí zaměstnanců a spravedlivé využívání algoritmů.
Zdroj: Techzpravy.cz
