Umělá inteligence si razí cestu do každodenní praxe advokátních kanceláří. Zatímco ještě před dvěma lety se o ní v právnických kruzích debatovalo spíše teoreticky, aktuální průzkum mezi 123 českými právníky ukazuje, že generativní AI se stala běžným pracovním nástrojem. Data přitom přinášejí několik zjištění, která stojí za pozornost.
Kdo se průzkumu účastnil a jak probíhal
Výzkum proběhl koncem března 2026 formou online dotazníku v rámci studentského projektu na ČVUT. Během pouhého týdne se přihlásilo 125 respondentů, z nichž 123 splnilo všechna kritéria. Složení vzorku poměrně věrně kopíruje strukturu české advokacie. Zhruba třetinu tvořili samostatní advokáti (32,7 %), další třetinu právníci z malých kanceláří do pěti osob (31,6 %) a necelou třetinu zástupci středně velkých subjektů (29,6 %). Téměř polovina respondentů byli advokáti, čtvrtina partneři nebo vedoucí advokáti a pětina koncipienti.
AI jako každodenní společník
Nejpřekvapivějším zjištěním je míra denního používání. Celých 62,2 % dotázaných pracuje s obecnými AI nástroji, jako jsou ChatGPT, Gemini nebo Claude, každý den. Dalších 27,6 % je využívá alespoň příležitostně. Jinými slovy, téměř devět z deseti oslovených právníků má s generativní AI praktickou zkušenost.
Obecné chatboty zatím jasně dominují nad specializovanými právnickými nástroji. Ty pravidelně používá jen 18 % respondentů. Ze specializovaných řešení vede na českém trhu Codexis AI, ostatní platformy zatím dosahují marginálních hodnot. Za zmínku stojí, že v době průzkumu ještě nebyla plně dostupná očekávaná AI od nakladatelství C. H. Beck, která teprve procházela testovací fází.
Zajímavý je i poměr placených a neplacených verzí. Nadpoloviční většina právníků si připlácí za placené verze obecných nástrojů, ale celá třetina si stále vystačí s bezplatnou variantou.
Jak právníci AI reálně využívají
Spektrum využití je překvapivě široké. Nejčastěji právníci sáhnou po AI při stylistických úpravách textů, návrzích smluvních ustanovení nebo kontrole logických rozporů ve smlouvách. Velmi častým scénářem jsou také rešerše v judikatuře a orientace v neznámé právní problematice. Mezi rutinní využití patří i zdánlivé maličkosti, třeba převod číslovek do textové podoby nebo shrnutí obsáhlých podání protistrany.
Dominantní oblastí, kde AI pomáhá nejvíce, je sporová agenda a litigace, následovaná právem nemovitostí a korporátním právem.
Samostatnou kapitolou jsou překlady. Přes 75 % respondentů využívá AI nástroje k překladům pravidelně nebo alespoň příležitostně. Naopak specializované programy pro sumarizaci dokumentů, jako je například NotebookLM, zatím česká advokacie příliš neobjevila. Nadpoloviční většina respondentů je vůbec nepoužívá a při shrnutí dokumentů dává přednost obecným chatbotům.
Obavy z halucinací a bezpečnost dat
Navzdory vysoké míře adopce zůstávají advokáti obezřetní. Jako největší riziko vnímají faktické chyby a takzvané halucinace, tedy situace, kdy si model vymyslí neexistující judikaturu nebo zkreslí fakta. Hned za tím stojí obavy o bezpečnost klientských dat a dodržení zákonem stanovené povinnosti mlčenlivosti. Pro právní profesi jsou to zásadní témata, protože únik citlivých informací může mít závažné důsledky nejen pro klienta, ale i pro samotného advokáta.
Tyto obavy se projevují i při výběru nových nástrojů. Pro 51 % dotázaných je klíčovým kritériem garance souladu s evropským nařízením o umělé inteligenci (AI Act). Na druhou stranu, takřka čtvrtina advokátů tuto garanci nepovažuje za podstatnou a upřednostňuje především funkčnost nástroje.
Kolik jsou ochotni zaplatit
Průzkum přinesl užitečná data i o ekonomické stránce věci. Průměrný právník věnuje rutinním úkonům, jako jsou rešerše, ověřování údajů a revize dokumentů, mezi 5 a 10 hodinami týdně. To je prostor, kde AI může přinést výraznou úsporu.
Ochota za tuto úsporu platit je ale poměrně opatrná. Pokud by specializovaný AI nástroj prokazatelně zkrátil čas strávený rešeršemi a revizemi o 30 %, polovina respondentů by investovala maximálně 1 500 Kč měsíčně. Třetina (32,7 %) by akceptovala částku do 3 000 Kč. Nad 5 000 Kč měsíčně by šly pouhá 2 % dotázaných. Závěr je poměrně jasný: advokáti úsporu času díky AI vítají, ale za specializované nástroje zatím příliš utrácet nechtějí.
Pro tvůrce právnických AI nástrojů je to důležitý signál. Cenová politika musí být nastavena tak, aby odpovídala reálné ochotě trhu, jinak právníci zůstanou u obecných chatbotů, které mnohdy zvládnou totéž.
Co právníci chtějí od AI v budoucnu
Z průzkumu vyplynul jeden jasný požadavek, a tím je integrace. Právníci nechtějí přepínat mezi deseti okny prohlížeče. Největší zájem vzbudila funkce, která by automaticky revidovala smlouvy přímo v prostředí textových editorů a navrhovala změny v režimu sledování změn. Tuto funkci označilo nejvyšším stupněm přínosu více než 40 % respondentů.
Budoucnost AI v české advokacii tak pravděpodobně neleží ve spektakulárních autonomních systémech, ale v nenápadných, praktických funkcích zabudovaných přímo do nástrojů, které právníci už dnes používají. Word, e-mailový klient, systém pro správu spisů. Právě tam bude AI přinášet největší hodnotu.
Co si z toho vzít
Průzkum potvrzuje, že adopce AI v české advokacii je výrazně dál, než by mnozí čekali. Zároveň ale ukazuje na několik výzev. Trh je cenově citlivý, bezpečnostní obavy přetrvávají a specializované nástroje zatím nedokázaly nabídnout dostatečnou přidanou hodnotu oproti obecným chatbotům. Pro firmy, které vyvíjejí AI řešení pro právní praxi, je to cenná zpětná vazba. A pro samotné advokáty je to potvrzení, že v tomhle opatrném, a přesto progresivním přístupu k AI rozhodně nejsou sami.
Zdroj: Advokátní deník
Grafy: archiv Vladimíra Lajseka, advokáta v Praze
