AI zážeh: Setkání, které nastavilo zrcadlo české realitě
Na konci března se v Praze uskutečnila konference AI zážeh, která přilákala zástupce akademie, státní správy, firem i neziskových organizací. Cílem bylo nejen sdílet zkušenosti, ale hlavně otevřeně pojmenovat, kde Česko v oblasti umělé inteligence stojí a jaké výzvy nás čekají. Program nabídl řadu panelových diskuzí, keynote řečníků i prostor pro networking a konkrétní úkoly pro další rozvoj českého AI ekosystému.
Statistická realita: Česko v evropském srovnání
Jedním z hlavních témat konference byla čísla, která ukazují, že Česko má co dohánět. Kumulativní nárůst HDP v letech 2020–2024 činil jen 1,2%, což nás řadí na 25. místo v EU (průměr EU je 5,4%, Polsko dokonce 13,3%). V oblasti digitalizace a využívání AI nebo datových analýz je Česko na 24. místě v EU – cloudové nebo AI technologie využívá jen 40% firem. Výdaje na výzkum a vývoj v AI jsou také výrazně nižší: český R&D dosáhl v roce 2023 hodnoty 6,2 miliardy USD, zatímco v USA to bylo 200–300 miliard USD.
Evropa jako celek má v AI byznysu stále menší podíl: jen 11% nejziskovějších technologických firem sídlí v EU, 13% světových unicornů (bez UK jen 6%) pochází z Evropy a AI využívá pouze 14% evropských firem. I když 59% firem už AI implementovalo do některého z procesů, pouze 26% má jasně nastavenou strategii pro její zavádění. Pozitivní je, že 93% firem mělo možnost účastnit se školení o AI a 41% má dedikované pracovníky pro AI. Přesto je zde prostor pro zlepšení.
AI v každodenním životě: Češi jsou opatrní, ale zájem roste
Zajímavé jsou i údaje o vnímání AI mezi českou veřejností. Jen 27% Čechů uvedlo, že jim AI změnila každodenní život (ve světě je to 50%), a 50% očekává její dopad v blízké budoucnosti (světový průměr je 66%). Pozitivní očekávání od AI rostou jen velmi pomalu – mezi říjnem 2023 a říjnem 2024 stoupla důvěra jen z 22% na 24%. Jen 28% Čechů ví, které produkty a služby AI využívají (svět 52%) a 55% Čechů má pocit, že rozumí, co AI je (svět 67%).
V oblasti vzdělávání je situace podobná: pouze 53% českých studentů má tzv. růstové myšlení (growth mindset), což nás řadí na 34. místo v žebříčku PISA, zatímco v Estonsku je to 78% a v Dánsku 75%.
Infrastruktura, klima i lidé jsou na naší straně
Přestože výchozí čísla nejsou lichotivá, nechci se přidávat k těm, kdo začínají každou AI konferenci negativně. Osobně vnímám, že Evropa má v AI světě unikátní šanci – a to díky spolupráci napříč kontinenty a specifickým evropským podmínkám.
Významné technologické firmy si Evropu vybírají jako základnu pro svá datová centra. Největší evropské datové centrum Facebooku (Meta) je ve švédském Luleå, kde chladné klima pomáhá snižovat náklady na provoz. Google provozuje své ekologické centrum ve finské Hamině, Amazon Web Services má datová centra ve Švédsku a Microsoft buduje bezemisní region v jižním Finsku s unikátním využitím odpadního tepla. Tyto příklady ukazují, že Evropa má pro provoz AI infrastruktury ideální podmínky, které jsou v globálním měřítku stále cennější.
Spolupráce a otevřenost: Cesta k vlastnímu AI ekosystému
Není nutné „dohánět vlak“, který už ujel – místo toho můžeme využívat open-source AI modely a rozvíjet vlastní řešení na evropské infrastruktuře. Evropa je pestrá, členitá a má přírodní i lidské zdroje, které mohou být základem pro konkurenceschopnost. Právě proto je důležité vytvářet podmínky, aby talentovaní lidé nemuseli odcházet do zahraničních firem, ale mohli budovat vlastní projekty přímo v Evropě. Pokud se nám to podaří, nemusíme se bát ani Číny, ani Ameriky.
Zdroj: Konference Zážeh AI
