Umělá inteligence jako partner v rozhodování
ChatGPT získal schopnost, která může zásadně ovlivnit kvalitu vašich rozhodnutí. Funguje jako digitální „ďáblův advokát” – zpochybňuje vaše názory, nabízí alternativní pohledy a nutí vás přemýšlet hlouběji. Tento koncept má kořeny v 11. století, kdy Vatikán jmenoval advokáta, který zpochybňoval svatost kandidátů na kanonizaci a odhaloval slabiny v argumentech. Dnes tento princip pomáhá v pracovním i osobním prostředí posilovat argumenty a zvažovat různé perspektivy.
Když AI v tomto režimu poskytuje konstruktivní zpochybňování, nutí nás hlouběji se zamyslet nad aspekty, které jsme možná nevzali v úvahu. Pomáhá nám vidět situace z různých úhlů, což obohacuje naše chápání a zlepšuje kvalitu rozhodnutí. Nejde přitom jen o módní záležitost – podle zprávy společnosti McKinsey mohou firmy, které začlení AI do rozhodovacích procesů, zvýšit efektivitu a snížit počet lidských chyb díky schopnosti zpracovávat velké množství dat a poskytovat podrobné analýzy.
Studie Harvard Business Review navíc ukazuje, že AI pomáhá organizacím identifikovat tržní příležitosti, které by jinak mohly být přehlédnuty. Skutečná hodnota spočívá v tom, že nás technologie nutí být kritičtější a přemýšlivější, což v konečném důsledku vede k lepším výsledkům.
Růstové myšlení jako základ úspěchu
Michal Stachník, šéf českého Microsoftu, přišel s jasným vzkazem: klíč k úspěchu v éře umělé inteligence neleží ani tak v samotném technologickém know-how, ale v sebevědomí firmy, které stojí na sebevědomí jejích zaměstnanců. Hlavní je udržovat si růstový mindset. „Zdravé sebevědomí totiž vždycky stojí na kompetencích a skutečných znalostech,” říká Stachník.
Nezáleží tolik na tom, co všechno umíte právě teď, ale na tom, co jste ochotní a schopní se zítra naučit. Zaměstnanecké sebevědomí stojí hlavně na neustálém sebevzdělávání. To sice platilo do jisté míry vždycky, ale v současném extrémně rychle se měnícím světě, kde právě umělá inteligence ještě přidává na dynamice změny, jde o jednu z nejdůležitějších lidských vlastností.
V Microsoftu na to dokonce mají tabulku, která říká, kolik hodin ročně se musejí zaměstnanci věnovat sebevzdělávání. Pro vrcholové manažery je to minimálně šedesát hodin a velmi podobně to mají také ostatní pracovníci firmy. Představit si pod tím můžete škálu aktivit sahajících od technologických školení a certifikací přes manažerský trénink leadershipu nebo měkkých dovedností. „Klíčem k úspěchu je správný mindset, správné nastavení a chuť něco dělat,” soudí Stachník.
Konec teoretizování, čas implementace
Na Digital Marketing Expo & Conference v Kolíně nad Rýnem, kam dorazilo 40 tisíc návštěvníků během dvou dnů, zaznělo jasné sdělení: je čas skončit s teoretizováním a začít brát implementaci vážně. Pokud začínáte teď o AI teprve přemýšlet, nejspíš vám již ujíždí vlak. Zejména využití AI agentů umožňuje zefektivnit celý kreativní proces se zachováním konzistence značky.
Do workflow jsou integrovány vstupy zahrnující manuál značky, produktový feed se specifikacemi nebo i kompletní informace o cílových skupinách z databází a výzkumů. Dopad je zřejmý – schopnost tvořit více za méně, a to jak finančně, tak časově. Umělá inteligence se využívá k personalizaci, tvorbě obsahu, ale hraje důležitou roli i v demokratizaci přístupu k obsahu napříč firmou.
Zajímavý citát, který na konferenci rezonoval, zní: „Lidé umělou inteligenci současně přeceňují i podceňují. Neuvědomují si, že pro práci s AI je zapotřebí kritické myšlení, je třeba výstupy kontrolovat, korigovat a upřesňovat. Současně si ale neuvědomují, jakým způsobem lze AI škálovat – prakticky bez omezení.” To potvrzuje, že i když AI přebírá rutinní úkoly, lidská síla se stále více zaměřuje na strategickou a kreativní stránku.
Lidská kreativita jako konkurenční výhoda
Paradoxně právě v době, kdy je stále častější obsah generovaný AI a tlak na její využívání obecně roste, se mluví také více o potřebě autenticity. „Značky, které jsou opravdové, jsou ty, které si získají důvěru lidí,” podotkl Olivier Krüger, marketingový ředitel německé letecké společnosti Lufthansa. Nastává dobrý čas revidovat – jaké hodnoty zastává vaše značka? Jak chce působit?
Prezentace od výzkumné agentury Kantar upozornila, že se marketéři často zaměřují chybně na trendy se slabým dopadem. V dnešní době je i nadále klíčová kreativní kvalita. „Ve světě, který je čím dál více syntetický, jsou lidská kreativní řešení skutečnou konkurenční výhodou,” znělo poselství prezentace. Při všech diskuzích o AI, datech a nových mediálních možnostech bychom neměli zapomínat, že lidé jsou především iracionální bytosti, které se rozhodují většinou na základě emocí.
Pouze pokud značky vyvolají u zákazníků nějaký pocit, mají skutečně význam. Kombinace efektivity a empatie je klíčem k úspěchu. AI pomáhá se zefektivněním procesů, ale důraz na zážitky, které vytváří silné emoce a zvyšují zapamatovatelnost značky, zůstává nenahraditelný.
Odvaha jako racionální požadavek
Výzkumná agentura Civey pro DMEXCO provedla dotazování 500 marketingových profesionálů, aby zjistila jejich priority. Tři čtvrtiny říkají, že odvážná prezence značky se stává naprosto klíčovou. Celých 81 procent si pak dokonce myslí, že se odvaha jako téma pro CMO a značky během příštích pěti let stane ještě důležitější. Oproti tomu realita je značně střízlivá – jen osm procent je přesvědčeno, že činí v byznysu odvážná rozhodnutí.
Marketingoví manažeři samozřejmě mají své důvody k obavám. Reputační krize se v dnešní době šíří a prohlubují prostřednictvím sociálních médií velmi rychle. Současně narůstají obavy z právních rizik a finančních dopadů. To vše vede až k přílišné obezřetnosti a k tomu, že se komunikace značek stává zaměnitelnou.
Jak ale ukazují mezinárodní výzkumy, nudná komunikace sklouzávající k šedi průměrnosti je nepřítelem nejen CMO, ale i CFO. Značky, které komunikují nezajímavě, musí investovat více do médií, aby dosáhly stejného efektu. Odvaha se tak stává zcela racionálním požadavkem, který se vyplácí nejen v podobě silnější pozice značky, ale i v podobě efektivnějšího využití rozpočtu.
Zdroje: Techzpravy.cz | Forbes.cz | CC.cz
