Dramatické rozdělení českého trhu
Závěry z letošní akce The State of AI odhalují alarmující skutečnost – české firmy se v oblasti umělé inteligence rozdělily na dva naprosto odlišné světy. Podle experta Filipa Dřímalky lídři už rychle implementují AI a dosahují průlomových výsledků, zatímco většina společností stále nemá žádnou strategii. Propast mezi oběma skupinami se dramaticky zvětšuje.
Inovativní společnosti dnes využívají AI k rychlejšímu vývoji nebo efektivnějšímu náboru. Prototyp, který dříve stál 20 tisíc eur a trval osm týdnů, nyní vytvoří za dva dny téměř bez nákladů. Na druhé straně velká část firem ustrnula u základních aplikací typu psaní e-mailů, někteří zaměstnavatelé AI dokonce zakazují.
Workslop ohrožuje produktivitu a jak ho řešit
Současně se šíří fenomén “workslop” – nekvalitní AI výstupy předkládané jako vlastní práce. Studie odhalila, že 40% respondentů dostává od kolegů práci generovanou AI, která vypadá kompletně, ale postrádá substanci. AI stále produkuje chyby, halucinace a používá opakující se obraty jako “delve”, “pivotal” nebo “realm”.
Problém se týká i českého prostředí, kde AI generuje texty plné klišé a frází typu “je nepochybné, že”, “v dnešní době”, “klíčový faktor” nebo označuje vše za “gamechanger”. Kolegové a manažeři si těchto stereotypních obratů postupně všímají a vnímají takové zaměstnance jako méně kompetentní.
Řešení spočívá v pochopení AI jako výzkumného asistenta, ne univerzálního řešitele. Zaměstnanci musí každý AI výstup rafinovat, ověřovat fakta a přepisovat vlastními slovy. Důležité je rozpoznat typické AI fráze a nahradit je konkrétním vyjádřením. Místo “transformačního řešení” používat přesné popisy skutečných změn.
Tři klíčové kulturní změny pro úspěch
Úspěšná implementace AI vyžaduje tři zásadní kulturní transformace. První změna spočívá v přechodu od kontroly k zvědavosti. AI funguje nejlépe, když lidé mohou experimentovat, zkoušet a iterovat. Mnohé organizace však preferují striktně řízenou změnu s pomalým schvalováním a hierarchickým rozhodováním.
Takový přístup zabíjí inovace. Pro maximální využití AI potenciálu potřebují firmy vytvořit prostředí, kde jsou lidé povzbuzováni ke zkoušení a kladou si otázky typu “co když” namísto “jaký je proces”. Znamená to uvolnit kontrolu a umožnit týmům rychle testovat nové možnosti.
Druhá transformace představuje posun od konkurence ke spolupráci. AI nepatří jednomu týmu – dotýká se operací, marketingu, financí, HR i dalších oblastí. Příliš často však jednotlivé funkce pracují v silosech. Data se hromadí místo sdílení, technologické, datové a obchodní týmy nehovoří stejným jazykem a priority se střetávají.
Firmy potřebují kulturu, kde lidé skutečně spolupracují, kde se data sdílí místo chránění a kde obchodní problémy vedou konverzaci, ne jen nejnovější algoritmus. To vyžaduje překonání teritoriálního myšlení a vytvoření sdílených cílů.
Třetí klíčová změna vede od strachu k důvěře. Kolem AI panuje značná úzkost – strach z neznámého, ze ztráty práce, z chybování. Pokud organizační kultura tento strach zesiluje, adopce se zastaví. Kultury budující důvěru naopak motivují lidi k zapojení.
Tento přechod vyžaduje transparentnost ohledně využití AI. Lidé musí být zapojeni do procesu od začátku, ne až když je změna rozhodnutá. Firmy potřebují vytvářet bezpečné prostory pro učení, testování a dokonce i selhání.
Kultura rozhoduje o úspěchu
Úspěch přichází postupně, když lidé vidí, že experimenty jsou bezpečné a jejich přínos se počítá. Momentum roste oslavou pokroku, ne jen dokonalosti. Kulturní změna musí být součástí každé AI strategie, jinak jde jen o přání. Klíčové je pochopit, že AI není kouzelná hůlka, ale nástroj vyžadující promyšlené využití a správný přístup.