Co je deskilling a proč by vás měl zajímat
Představte si, že každý den používáte navigaci v autě. Po roce zjistíte, že bez ní nedokážete projet ani známou trasu. Přesně tohle se děje s našimi pracovními dovednostmi, když začneme příliš spoléhat na nástroje s umělou inteligencí. Odborně se tomu říká deskilling – postupný, nenápadný úbytek schopností, které jsme dříve běžně používali.
Aktuální výzkumy napříč obory potvrzují, že dlouhodobé a nekritické používání AI nástrojů v kancelářských profesích může vést ke změnám v kognitivních procesech, pracovních návycích i kvalitě samostatného výkonu. A nejzákeřnější na tom je, že si to většina lidí vůbec neuvědomuje.
Kognitivní offloading aneb když necháte mozek na gauči
Jedním z hlavních mechanismů, který za deskillingem stojí, je takzvaný kognitivní offloading. Zjednodušeně řečeno jde o přenášení mentální práce z vaší hlavy na technologii. Není to samo o sobě nic nového – děláme to odjakživa, když si zapisujeme poznámky nebo používáme kalkulačku. Rozdíl je v tom, že AI přebírá mnohem komplexnější úkoly: analýzu, rozhodování, formulaci myšlenek.
Studie ukazují, že čím více uživatelé důvěřují výstupům umělé inteligence, tím méně je kriticky ověřují a tím méně zapojují vlastní analytické uvažování. Kvantitativní výzkum Gerlicha z roku 2025 dokonce potvrzuje přímý negativní vztah mezi intenzitou používání AI nástrojů a skóre kritického myšlení. Právě kognitivní offloading přitom funguje jako klíčový prostředník tohoto efektu.
V praxi to vypadá třeba tak, že místo abyste sami analyzovali data v tabulce, jen zadáte prompt a přijmete výsledek. Časem přestanete rozumět tomu, jak se k číslu vlastně dojde. A to je problém.
Bez AI nástroje jako bez rukou
Experimentální studie v oblasti psaní ukazují znepokojivý vzorec: uživatelé, kteří nekriticky spoléhají pouze na generativní AI, vykazují nižší kognitivní zapojení. Když pak mají stejný typ úkolu zvládnout bez asistence nástroje, podávají prokazatelně horší výkon než dříve.
Jan Dvořák, výkonný ředitel Počítačové školy GOPAS, k tomu dodává, že podobný efekt je dlouhodobě známý i z jiných oblastí automatizace. Uživatel postupně ztrácí schopnost rychle a kvalitně zasáhnout v okamžiku, kdy automatizovaný systém není k dispozici. Stačí výpadek nástroje, změna licence nebo prostý fakt, že jste na cestě bez internetu – a najednou zjistíte, že úkol, který jste dříve zvládli za hodinu, vám bez AI trvá celý den.
Tohle je realita, kterou by si měl uvědomit každý, kdo AI nástroje používá denně. Nejde o to přestat je používat, ale o to nepřestat používat vlastní hlavu.
Iluze kompetence aneb vypadá to skvěle, ale rozumíte tomu?
Další záludný fenomén je takzvaná iluze kompetence. AI vám umožňuje dodat zdánlivě kvalitní výstup – dobře formulovaný text, přesvědčivou prezentaci, detailní analýzu – aniž byste plně rozuměli jeho logice, vzniku nebo správnosti. Práce se tak posouvá od aktivního řešení problému k pasivnímu přijímání a mírnému upravování návrhů, které vygenerovala umělá inteligence.
Michal Černý ze společnosti Audiopro upozorňuje, že tento posun může oslabovat schopnost samostatně analyzovat úlohy, rozpoznat chyby a obhájit vlastní rozhodnutí. Z dlouhodobého hlediska hrozí, že se výkon pracovníků stane více závislým na dostupnosti nástroje než na jejich skutečné odborné znalosti.
Zažili jste někdy situaci, kdy vám kolega položil doplňující otázku k vaší AI-generované prezentaci a vy jste na ni nedokázali odpovědět? Právě to je iluze kompetence v praxi. Výstup vypadal profesionálně, ale porozumění za ním chybělo.
Důkazy z medicíny jako varování pro kancelář
Nejpřesvědčivější důkazy o deskillingu zatím pocházejí z oblasti medicíny a stojí za to je brát vážně jako varování i pro jiné profese. Studie publikované v prestižním časopise The Lancet (Budzyń et al., 2025) ukázaly, že lékaři, kteří delší dobu používali AI asistenci při diagnostice, dosahovali horších výsledků při diagnostických úlohách vykonávaných bez AI.
Pokud deskilling postihuje vysoce kvalifikované odborníky v medicíně – oboru, kde je přesnost doslova otázkou života a smrti – není důvod předpokládat, že se vyhne účetním, marketérům, HR specialistům nebo manažerům. Naopak. V kancelářských profesích, kde důsledky chyb nejsou tak bezprostředně viditelné, může deskilling probíhat ještě tišeji a déle, než si ho někdo všimne.
Jak se deskillingu bránit a přitom AI nepřestat používat
Důležité je říct, že řešením není AI zahodit. Rizika deskillingu nespočívají v samotné existenci umělé inteligence, ale ve způsobu, jakým ji používáme. Michal Španěl, datový analytik a manažer portálu JenPráce.cz, shrnuje nejčastější rizika: omezení kritického myšlení, oslabení schopnosti pracovat bez podpory, povrchní porozumění úlohám a snížení diverzity řešení.
Výzkum zároveň ukazuje, že vhodné nastavení práce s AI může tato rizika významně zmírnit. Co konkrétně pomáhá?
Kontrolujte, co vám AI vrátí
Zvykněte si na to, že výstup z AI je návrh, ne hotový výsledek. Projděte si logiku, ověřte fakta, zkuste si odpovědět na otázku “proč” u každého klíčového závěru. Zabere to pár minut navíc, ale vaše analytické myšlení zůstane aktivní.
Občas pracujte bez AI záměrně
Podobně jako sportovci trénují i bez vybavení, zkuste občas úkol zvládnout sami. Napište článek bez ChatGPT, připravte analýzu bez Copilota, vytvořte prezentaci od nuly. Nemusí to být každý den, ale pravidelnost se počítá.
Nechte si vysvětlit, nepřijímejte slepě
Když vám AI navrhne řešení, požádejte ji o vysvětlení postupu. Aktivní zapojení uživatele – ptaní se, zpochybňování, vysvětlování – je podle výzkumů jedním z nejúčinnějších způsobů, jak deskillingu předcházet.
Zdroj: SystemOnLine.cz
