Umělá inteligence čeká na zelenou
Český soudní systém se nachází v paradoxní situaci. Ministerstvo spravedlnosti dodalo soudům moderní software pro převod řeči do textu i nástroje založené na umělé inteligenci. Soudci si technologie už vyzkoušeli a mnozí by je rádi využívali naplno, ovšem procesní předpisy jim to neumožňují.
Prezident Soudcovské unie Libor Vávra to popsal slovy: „Všichni to zkoušíme, někdo už to využívat dovede, ale procesní předpisy to nedovolují využívat oficiálně”. Problém tkví v tom, že současná právní úprava vznikla v době, kdy o dnešních technologických možnostech nikdo ani nesnil.
Na říjnovém jednání v Mikulově proto Soudcovská unie vyzvala politiky k jednoduchým změnám zákonů, které by plné využití AI v justici umožnily. Podle Vávry nejde o kontroverzní úpravu a ministerstvo spravedlnosti by ji mohlo připravit relativně rychle.
Tisíce hodin ušetřeného času
Konkrétní příklad? Zaměstnanci soudů v současnosti manuálně přepisují zvukové záznamy soudních jednání. Jde o činnost náročnou na čas i pozornost, která by se dala výrazně zefektivnit. Software pro automatický přepis hlasu už soudy mají k dispozici, třeba nástroj Beey AI představený na sněmu Soudcovské unie.
Kdyby mohly soudy tyto programy oficiálně využívat, ušetřily by tisíce hodin práce. To platí i po započtení nutné kontroly správnosti výstupu z programu, protože člověk musí přepis vždy zkontrolovat a případně opravit. Pro účastníky řízení by to znamenalo rychlejší přístup k protokolům z jednání.
Nástroje založené na umělé inteligenci by pomohly i s dalšími úkoly. Například s analýzou rozsáhlých textů, vytvářením souhrnů dokumentů nebo zpracováním velkého množství informací. V justici se běžně pracuje se stovkami stran soudních rozhodnutí a právních dokumentů, což umělá inteligence dokáže urychlit.
Iniciativy pro modernizaci justice
V české justici už funguje Centrum pro digitalizaci a umělou inteligenci v justici, zkráceně CendAI. Vzniklo u Vrchního soudu v Praze pod vedením místopředsedy Romana Horáčka, který zůstává ohledně potenciálu AI optimistou. Centrum se zaměřuje na vzdělávání soudců a nastavení pravidel pro etické využívání umělé inteligence v justici.
Některí soudci už aktivně pracují s nástroji jako ChatGPT nebo Microsoft Copilot, který je v české justici dostupný téměř bez omezení. Soudci se účastní školení a zkoušejí si práci s velkými jazykovými modely, které dokážou analyzovat texty, vyhledávat precedenty nebo pomáhat s formulacemi. Vývoj technologií je však natolik rychlý, že se objevují nové funkce prakticky každý týden.
Roman Horáček věří, že AI nabídne uživatelsky přívětivější justici. Díky novým technologiím by se lidé mohli soudních jednání účastnit třeba z domova u počítače, bez stresu z cesty a osobního setkání s protistranou. Pro advokáty by to znamenalo efektivnější plánování času.
Sjednocení záznamu jednání
Soudcovská unie na mikulovském jednání také vyzvala ke sjednocení možností záznamu jednání napříč všemi typy řízení. Aktuálně se úprava v trestním, civilním a správním řízení liší, což může být pro veřejnost matoucí. Prioritou je podle soudců rychlost řízení a jednoduchý přístup účastníků k záznamu o průběhu jednání.
Česko má ambice stát se do roku 2030 jednou z deseti nejvýznamnějších zemí světa ve vývoji umělé inteligence. Vláda představila návrh zákona o umělé inteligenci, který mimo jiné zavádí sandbox neboli testovací prostředí pro vývojáře. V zahraničí se podobné trenažéry už používají a zkracují čas potřebný pro uvedení novinek na trh o 30 až 50 procent.
Evropská komise ve srovnávacím přehledu EU Justice Scoreboard pro rok 2025 potvrdila vysokou úroveň českého soudnictví. Zároveň ale upozornila na rezervy při využívání technologií, konkrétně umělé inteligence. Změna procesních předpisů by mohla být právě tím krokem, který české soudy posune do plně digitalizované éry.
Zdroje: Česká Justice | Česká Justice | Právní prostor | Advokátní deník | Advokátní deník | Advokátní deník | Nejvyšší soud ČR
