AI in cybersecurity: The gap between management enthusiasm and frontline skepticism

Lubomír Černý · 2025-08-06

AI in cybersecurity is a necessity today, but the enthusiasm of company leadership often runs up against the hesitation of ordinary analysts. What are the real benefits, where is the line of trust, and how can the tension be overcome?

Umělá inteligence v kyberbezpečnosti: Rozpolcený svět exekutivy a analytiků

AI jako nutnost z pohledu exekutivy

Vedení firem vnímá AI už dávno ne jako módní trend, ale jako základní stavební kámen ochrany před kybernetickými hrozbami. Umělá inteligence pro ně znamená konkurenceschopnost a důkaz, že firma drží krok s technologickým vývojem. Pod tlakem trhu i klientů se z integrace AI stal standard — „kdo nemá AI, ten nejede“, jak by řekli pragmatici v boardroomu. Manažeři proto hledají způsoby, jak AI nejen rychle nasadit, ale především ji proměnit ve výhodu pro zákazníky a celkovou image firmy.

AI už dnes automatizuje rutiny, urychluje reakci na útoky, předpovídá trendy a navrhuje prevenční kroky. Význam AI stoupá nejen kvůli efektivitě, ale hlavně proto, aby firmy zůstaly aktuální a bezpečné. Očekávání jsou často velmi vysoká — a právě v tom třímá jádro možné frustrace těch, kteří AI musí denně používat.

Skepticismus analytiků má své důvody

Frontend analytici v bezpečnostních týmech mají k AI opatrný vztah. Jejich zkušenost je odlišná: znají limity automatizace, zažívají „dětské nemoci“ nových systémů a narážejí na situace, kdy je lidský úsudek nenahraditelný. Výzkumy ukazují, že pouze 10% analytiků by dnes svěřilo AI autonomní správu bezpečnosti — obavy se týkají hlavně selhání v reálném čase a případných chyb v kritických situacích.

Přesto se postupně posouvá hranice důvěry: 56% bezpečnostních týmů uznává, že AI jim reálně šetří čas a snižuje rutinní zátěž tím, že automatizuje opakující se úkony, zrychluje analýzu a umožňuje věnovat se sofistikovanějším hrozbám. Analytici proto nevnímají AI jako zbytečnost, ale potřebují spolehlivé výsledky a transparentnost — nikoliv neproveditelné sliby či úplné odstavení lidského faktoru.

Produktivita versus realita: Mezery, které je potřeba překlenout

Výrazný rozdíl v pohledu mezi vedením a analytiky dokládají i čísla: až 71% exekutivy vnímá, že AI zvýšila produktivitu, ale jen 22% analytiků potvrzuje totéž z praxe. Zatímco „nahoře“ počítají výsledky a ROI, „dole“ často dohánějí úpravy systému podle skutečné potřeby a sahají po AI hlavně tam, kde je ověřená na jasně definované úkoly.

Budoucnost AI v bezpečnosti tak nezávisí jen na dalším vývoji technologií, ale hlavně na spolupráci obou stran – vedení i uživatelů přímo v terénu. Ideálním stavem je prostředí, kde se analytici cítí podpoření vedením při zavádění AI nástrojů, mají možnost ovlivnit jejich rozvoj a zároveň se nevzdávají postupů, které v praxi fungují. Právě kultivace důvěry, transparentnost a vysvětlitelnost AI je cestou, jak začlenit umělou inteligenci do běžné provozní praxe bez konfliktů a zbytečných očekávání.

Společná cesta: AI jako spojenec, nikoli rival

Bezpečnostní provoz dnes rozhodně není o tom, nahradit lidi stroji. Společná práce AI a analytiků je v praxi stále základním modelem — umělá inteligence je dnes užitečný nástroj pro rutinní nebo rychlou analýzu, kdežto strategická rozhodnutí či řešení nestandardních situací pořád zůstávají v rukou odborníků. S růstem ‚inteligence‘ systémů se bude postupně posouvat i míra důvěry: klíčem je otevřená komunikace mezi vedením a týmem a hlavně pragmatický pohled na přínosy i limity AI.

Zdroje: TechRadar | SecurityBrief | ITSecurityWire