How I Saved Tens of Thousands on Professional Business Photography Thanks to AI

Lubomír Černý · 2026-01-18

Do you know that feeling when you have big plans in your calendar but life throws a wrench in them? That happened to me last August, when I had a major business photo shoot scheduled. Instead of posing in modern offices, I ended up with a shattered ankle fracture and crutches. But this setback led me to an experiment that saved me not just time, but tens of thousands of crowns. I'll show you how today you can generate top-notch business portraits using AI without ever leaving home.

Proč moje velké focení skončilo dřív, než začalo

Upřímně si myslím, že klasické profesionální focení je fantastický zážitek a každému ho doporučuji. Sám jsem měl loni v srpnu podobnou akci naplánovanou. Jenže člověk míní a osud mění. Tři dny před termínem jsem si tříštivě zlomil kotník. Následovala operace a několikaměsíční odstávka, kdy jsem byl rád, že se doplazím do kuchyně. Teprve teď v lednu, po několika měsících, chodím pár týdnů bez berlí. Focení se tehdy muselo pochopitelně zrušit, ale paradoxně mě to přivedlo k zajímavému zjištění ohledně nákladů a efektivity.

Když jsme to focení plánovali, řešili jsme dilema Brno versus Praha. Brno má krásná místa, ale Praha přece jen nabízí širší možnosti, pokud hledáte něco opravdu "high-end". Chtěli jsme moderní, futuristické kancelářské prostory, aby fotky působily světově, případně nějakou stylovou scénu v parku. Začali jsme poptávat lokality a nabídky, které se nám vracely, nás dost překvapily.

Realita cen profesionální produkce

Možná máte představu, že pár fotek stojí pár stovek, ale pokud chcete opravdu špičkový výsledek v pronajatém designovém prostoru, ceny letí strmě nahoru. Nám chodily typu 50 000 Kč za pronájem za dvě až tři hodiny focení. ​

Když k tomu připočtete cestu, čas strávený na místě, vizážistku (což je dnes standard i pro muže) a následnou postprodukci a retuše, dostáváte se na částky, které jsou - řekněme si to na rovinu - pro běžného podnikatele plácnutí přes kapsu. Běžný standardní balíček v ateliéru sice pořídíte třeba za 6 000 Kč, ale pokud chcete onu "wow" atmosféru unikátních kanceláří, náklady jsou prostě jinde. Protože když to má být na úrovni, aby to mohlo jít do magazínu a vy jste ukázali, že jste špičkou v oboru, tak to něco stojí. No a pak přišel můj slavný úraz.

Revoluce jménem Freepik a vlastní avatar

V nedávné době vyšly nové modely na generování obrázků, ať už se bavíme o pokročilých verzích ChatGPT nebo všemi opěvované Google Nano Banana Pro. No a protože jsem Freepik vždy rád používal ještě před tím, než se do něj dostala AI. Jako jedna z mála aplikací má v sobě integrované prakticky všechny AI modely na generování obrázků i úpravy. A pokud to už někdo z vás zkoušel, tak asi víte, že na první pokus se to ne vždy podaří a roční kredity se pálí rychle.

Celý trik spočívá v tom, že potřebujete Premium Plus účet. Ten při ročním předplatném vychází na zhruba 22,5 eura, což je v přepočtu nějakých 560 korun. Za tuto cenu, která je zlomkem hodinového pronájmu ateliéru, získáte možnost neomezeného generování a hlavně funkci trénování vlastního modelu.

Postup je překvapivě jednoduchý. Najdete si reálnou fotku, která se vám líbí – klidně slavnou osobnost v perfektním obleku a prostředí. Tuto fotku nahrajete do Freepiku, který pomocí funkce image-to-text vytvoří textové zadání (prompt) popisující scénu.

Jak na to krok za krokem

Klíčem k úspěchu je funkce Personal Model (vlastní avatar). Nahrál jsem do systému asi dvanáct svých fotek – různé úhly, výrazy, prostředí. AI se naučila, jak vypadám. Když pak mám prompt z té inspirativní fotky, jen v textu vyměním "muž v obleku" za "zavináč + název mého avatara".

Můžete si s tím pak hrát. AI mi tam třeba přidala řetízek nebo růžové sluneční brýle, tak jsem je v zadání jednoduše smazal. Můžete definovat styl – zda to má být fotorealistické, cinematické nebo třeba černobílé "noir". Pak už jen klikáte na generovat. Z osmi variant jsou většinou dvě až tři k nerozeznání od reality.

Konec fotografů v Čechách

Na závěr bych rád zdůraznil jednu věc: Cílem není zcela nahradit fotografy. Ti mají své know-how, znají tajná místa se skvělým světlem a umí zachytit emoci v reálném čase. Pokud chci životní fotku na obálku Forbesu nebo svatbu, zaplatím profíka.

Ale běžný podnikatel? Nemáme čas kupovat pět sad obleků, jezdit po republice a trávit hodiny na "place". Touto cestou ušetřím peníze, které můžu vrátit do podnikání, a hlavně čas, který věnuji klientům nebo rodině. Je to o prioritách. Kolikrát za život skutečně potřebujete tu nejdražší produkci? A kdy vám stačí perfektní digitální dvojče, které za vás "zapózuje" v New Yorku, zatímco vy sedíte v teplácích doma?