Zážeh AI ambice: když se AI stane tématem celého sálu
V pražském Divadle Hybernia se 26. března 2026 sešlo přes 800 zástupců firem, státní správy, akademické sféry a technologického sektoru na třetím ročníku konference Zážeh AI ambice. Akci pořádala Česká asociace umělé inteligence (ČAUI) a její formát tvořily výhradně panelové diskuse, které se věnovaly čtyřem klíčovým oblastem: roli Evropy v globálním AI ekosystému, budování výpočetní infrastruktury, reálnému nasazování AI ve firmách a připravenosti talentu a vzdělávání.
Konference proběhla pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Hospodářské komory a CIIRC ČVUT. Generálním partnerem byla společnost DataSentics (součást skupiny Bull), mezi dalšími partnery nechyběly firmy jako Accenture, IT4Innovations, MasterDC nebo České Radiokomunikace. Už samotný seznam partnerů a záštit napovídá, že AI v Česku přestává být záležitostí úzké technologické komunity a stává se strategickým tématem na úrovni státu i velkého byznysu.
AI jako nový národní sport
Jedním z nejsilnějších momentů konference byla výzva ředitele ČAUI Lukáše Benzla. Ten otevřeně pojmenoval paradox, ve kterém se Evropa – a Česko s ní – nachází: talent je, projekty jsou, ale chybí rychlost a odvaha škálovat. Evropa podle něj není slabá, jen pomalá, a právě rychlost je v oblasti AI rozhodující faktor. Benzl vyzval k tomu, aby se z AI stala národní ambice – a v ideálním případě „nový národní sport”.
Ta metafora vystihuje podstatu problému lépe než řada odborných analýz. Česko má v AI silnou základnu – kvalitní výzkumníky, šikovné vývojáře, firmy, které s AI pracují – ale chybí koordinovaný tah na branku. Podobně jako ve sportu nestačí mít talentované hráče, pokud neexistuje systém, který je propojí a dá jim prostor růst.
Bublina v divadle a bublina tam venku
Vládní zmocněnec pro AI Lukáš Kačena přinesl do diskuse důležitý moment sebereflexe. Upozornil, že osm set lidí v sále představuje „bublinu” – komunitu, která AI rozumí, sleduje ji a pracuje s ní. Venku za dveřmi divadla je ale mnohem větší „bublina” lidí, ke kterým povědomí o umělé inteligenci teprve potřebujeme dostat.
Je to postřeh, který na konferencích o AI zaznívá zřídka, a o to cennější je. Dokud se znalost a pochopení AI nerozšíří za hranice technologické a byznysové komunity, budou veškeré strategie a akční plány narážet na nedostatek porozumění ve společnosti. Práce na popularizaci AI – srozumitelné, praktické a zbavené zbytečného techno-žargonu – je stejně důležitá jako samotný výzkum a vývoj.
Budeme uživatelé, nebo lídři
Petr Bednařík, CEO společnosti DataSentics, položil v rámci diskuse jednu z klíčových otázek celé konference: Je jen na nás, jestli zůstaneme pouhými uživateli AI technologií vyvinutých jinde, nebo se staneme těmi, kdo je spoluvytváří. Zdůraznil, že vedle budování evropské infrastruktury je třeba se ptát, kde vzniká know-how, kdo vyvíjí software a hardware a kde zůstává ekonomická hodnota.
Pro český kontext je to zásadní otázka. Česko má předpoklady hrát v aplikované AI aktivní roli – zejména v průmyslu, energetice nebo zdravotnictví. Bez investiční odvahy a koordinace napříč sektory ale hrozí, že zůstaneme v pozici konzumenta technologií, místo toho, abychom je spoluvytvářeli a profitovali z nich.
S velikostí přichází odpovědnost
Michal Stachník z Microsoftu připomněl, že rostoucí síla AI s sebou nese i rostoucí odpovědnost. Je to komentář, který na první pohled působí jako fráze, ale v kontextu současného vývoje má konkrétní váhu. S tím, jak se AI modely stávají schopnějšími a začínají autonomně jednat v reálném světě – ovládat počítače, spravovat firemní procesy, komunikovat se zákazníky – nabývá otázka odpovědného přístupu k jejich nasazování zcela praktický rozměr.
Pro firmy to znamená, že implementace AI už není jen rozhodnutí IT oddělení. Je to strategická volba, která vyžaduje jasná pravidla, transparentnost a průběžnou kontrolu toho, co AI systémy ve firmě dělají a jak se rozhodují.
AI nemá nahrazovat, ale odemykat
Tomáš Čupr přinesl do diskuse pohled, který je pro mnoho lidí – zejména těch mimo technologickou bublinu – uklidňující a zároveň inspirativní. Podle něj by AI neměla sloužit primárně k nahrazování lidí, ale k tomu, aby se firmy mohly pustit do projektů, procesů a aktivit, na které dosud nebyl čas ani kapacita.
Tento přístup má velký praktický smysl. Když firma nasadí AI na úkoly, které dříve nikdo nestíhal, nevzniká bezprostřední tlak na propouštění. Lidé se dál věnují tomu, v čem jsou dobří, a AI rozšiřuje celkovou kapacitu týmu. Místo paniky z nahrazení vzniká prostor pro růst. Je to strategicky chytrý způsob, jak AI do firmy zavádět – začít tam, kde přidává, místo tam, kde odebírá.
Atmosféra: profesionalita s lidským rozměrem
Konference Zážeh AI ambice se od mnoha podobných akcí odlišovala atmosférou. Profesionální úroveň panelových diskusí šla ruku v ruce s přátelskou a podpůrnou náladou v sále i kuloárech. Nebylo to formální setkání, kde si lidé vyměňují vizitky a odcházejí. Byl cítit společný zájem, vzájemná podpora a energie, která se mezi účastníky přenášela.
Pro českou AI komunitu je to dobrý signál. Ukazuje to, že za oficiálními čísly a strategiemi stojí komunita lidí, kteří na sobě navzájem záleží a kteří jsou ochotni sdílet zkušenosti i pochybnosti. A právě taková komunita je předpokladem toho, aby se z ambicí stala realita.
Co si odnést
Zážeh AI ambice 2026 potvrdil, že Česko má v oblasti umělé inteligence silný základ – talent, energii i rostoucí zájem ze strany státu a firem. Klíčová otázka ale nezní, jestli máme na to hrát v AI první ligu, ale jestli jsme ochotni udělat kroky, které to vyžaduje: víc investovat, rychleji škálovat, lépe koordinovat a především rozšířit povědomí o AI za hranice odborné bubliny. Jak zaznělo v Hybernii – teď je čas přejít od diskusí k činům.
