Otázku jaká je návratnost AI vyměňte za otázku kolik nás stojí čekání
Lubomír Černý · 2026-06-30
Celá desetiletí stála finanční rozhodnutí na jistotě. Nejdřív důkaz, pak akce. S příchodem AI to podle IBM přestává platit. Čekat, až budou čísla jasná, je dnes podle konzultantů spíš riziko, protože konkurence, která neváhala, mezitím získá náskok. Otázku jaká je návratnost je proto čas vyměnit za otázku kolik nás stojí čekání. Shrnuju, co z toho plyne i pro menší české firmy.
Celá desetiletí fungovalo ve financích jednoduché pravidlo. Velký krok potřeboval pevný model, nejdřív přišel důkaz a teprve potom akce. Umělá inteligence tenhle pořádek převrací. Podle nového textu z dílny IBM Consulting je dnes pro firmy větším rizikem čekat na jistotu než jednat s nejistotou.
Monica Proothi z IBM Consulting k tomu říká, že manažeři financí se musí naučit fungovat i v nejistotě a vzít ji jako signál, aby investice do AI nastavili jinak a v pohybu pokračovali.
Proč je čekání na jistotu dnes riziko
Instinkt počkat na čistší čísla a víc dat je pochopitelný. U umělé inteligence se ale podle IBM může vymstít. Než totiž získáte jistotu, konkurenti, kteří nečekali, už mají velký náskok.
Podporují to i data. Podle průzkumu IBM si 55 procent manažerů myslí, že konkurenční výhoda v roce 2030 bude víc záležet na rychlosti provedení než na dokonalosti rozhodnutí. Proothi proto navrhuje obrátit klasickou otázku. Místo jaká je návratnost se ptát, kolik nás stojí čekání. Investici do AI sama popisuje jako nákup ochrany před pravděpodobným otřesem od konkurence.
Tři posuny, kterými má projít finanční šéf
Proothi popisuje tři posuny, které dnes musí finanční šéf zvládnout. V menší firmě je klidně může dělat majitel nebo provozní ředitel, princip zůstává stejný.
Od vykazování k navrhování. Místo vysvětlování, proč se loni něco odchýlilo od plánu, je potřeba navrhovat finanční strukturu, modely financování a metriky, které z ambicí kolem AI udělají reálné výsledky.
Od strážce k urychlovači. Úkolem je vytvořit podmínky pro experimentování, tedy portfoliové financování, postupné investice a ukazatele postavené na učení, místo schvalování výdajů kus po kuse.
Od šéfa jednoho oddělení ke stratégovi celé firmy. Finance mají fungovat jako partner ostatních vedoucích a společně rozhodovat, kam AI ve firmě nasadit a jak ji škálovat.
Jak financovat AI, když návratnost ještě není vidět
Otázka, která teď zaznívá skoro v každé firmě, je jednoduchá. Co financovat, když je hodnota reálná, ale návratnost ještě nejasná. Přední firmy podle IBM přecházejí od jednoúčelových investic do efektivity k portfoliovému financování AI. Mění se i čísla. Dnes míří zhruba 47 procent výdajů na AI do zvyšování efektivity, do roku 2030 má ale 62 procent putovat do inovací produktů, služeb a obchodních modelů.
Recept Proothi zní zhruba takto. Myslete ve velkém, začněte v malém, jednejte rychle. Vybudujte si jistotu na prvních use case, a co se naučíte a ušetříte, reinvestujte do větších sázek. Důležité je financovat schopnosti napříč celou firmou, místo jednotlivých izolovaných použití.
Mění se i to, co se měří. Dlouho předtím, než se objeví klasická finanční návratnost, slouží jako vodítka míra adopce, rychlost rozhodování, přesnost predikcí nebo náklady na obsloužení zákazníka.
AI mění i lidi a strukturu firmy
Velká transformace kolem AI nezasáhne jen technologie a rozpočty. Promítne se i do toho, jak firma vypadá a kdo v ní pracuje. Podle IBM je do roku 2030 u 46 procent firem pravděpodobnější, že kvůli AI předělají svou organizační strukturu, a u 48 procent, že vytvoří úplně nové pracovní role.
Proothi proto vyzdvihuje vztah mezi financemi a personálním vedením, který se podle ní často přehlíží. Rekvalifikace, úpravy týmů a nové způsoby práce jsou stejně tak téma pro finance jako pro HR. A přidává i náborový rozměr. Řada lidí dnes míří za zaměstnavateli, kteří to s AI myslí vážně.
Vedení navíc musí nové chování samo předvádět. To znamená přejít na průběžné plánování místo ročních cyklů, na klouzavé prognózy místo statických cílů a na vhled podpořený AI místo ručního reportování.
Co si z toho vzít, i když nejste velká korporace
IBM je konzultační firma, která na transformacích kolem AI vydělává, takže k tlaku na go big se hodí trochu zdravé skepse. Jádro ale podle mě platí i pro malou českou firmu, jen v jiném měřítku.
Nepotřebujete finančního ředitele ani velké portfolio. Stačí jednat v malých sázkách, sledovat náskok podle toho, jak rychle se rozhodujete a jak roste adopce, a to, co se osvědčí a ušetří, vracet do dalších kroků. Disciplína přitom zůstává. Pořád platí, že nejdražší model ani nejdražší projekt nemusí být ten správný a že je rozumné měřit výstup.
Proothi totiž říká, že firemní AI selhává jen zřídka kvůli samotné technologii. Mnohem častěji ji potopí pomalý pohyb, rigidní rozpočty a strach riskovat. A největší riziko bývá překvapivě prosté. Nejistota odsune jakýkoli pohyb na neurčito a náskok mezitím získá někdo jiný.
Zdroje: Go big or get left behind: IBM. Data: IBM Institute for Business Value (The enterprise in 2030, leden 2026).